V říjnovém díle budeme pokračovat s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. v přehledu nejvýraznějších objevů v astronomii roku minulého. Nejprve se zastavíme u výzkumu Slunce, protože výzkum naší mateřské hvězdy obstarává hned dvojice nových sond. Pak se zastavíme na periférii Sluneční soustavy a povíme si i zajímavosti ze světa galaxií.
Pořad televize Noe si pravidelně zve zajímavé osobnosti z oboru astronomie či astrofyziky, které mají co říct ke své práci nebo koníčku. Stálicí je náš známý popularizátor, astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. I letos tedy nevynecháme Žně objevů za rok 2020 a v prvním dílu začneme tradičně tím, co zajímavého se dělo ve výzkumu Sluneční soustavy.
Astrochemik RNDr. Martin Ferus, Ph.D. zůstal ve studiu TV Noe, a tak je hostem pokračování besedy o chemických procesech ve vesmíru. V tomto díle se zaměříme nejprve na prebiotické předpoklady ve vesmíru. Jaké jsou směry výzkumu? Jsou chemické procesy pro vznik života podobné tomu, jak to vidíme na Zemi, anebo mohou být rozdílné? Kam vedou úvahy? Jak vznikl život?
RNDr. Martin Ferus, Ph.D. je fyzikálním chemikem Oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského v Praze a je prvním astrochemikem, kterého jsme přivítali v našem pořadu. A tak se bude naše beseda točit kolem chemie ve vesmíru. Dotkneme se otázek, např: Z čeho se vesmír skládal v raných epochách svého vývoje? Co zkoumají astrochemici a jak? Co nám mohou prozradit spektra mlhovin? Jakou roli hrají supernovy při syntézách prvků?
Jak vypadají centra galaxií? Jsou masivní černé díry krmeny i výbuchy supernov? V besedě s prof. Janem Paloušem z Astronomického ústavu AV ČR se vydáme vstříc výzkumu do těchto končin. Co víme či nevíme o černé díře uprostřed Mléčné dráhy? Jaké procesy se odehrávají v tzv. AGN – galaxií s aktivním jádrem např. u galaxie M 82 ve Velké medvědici?
Průvodcem současného výzkum galaxií bude v našem pořadu Prof. RNDr. Jan Palouš DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR.
Pokračování besedy o Slunci s prof. Petrem Heinzelem se bude dotýkat nejprve neutrin, které produkují sluneční aktivity. Jak a kde to vše začínalo? Hlavním tématem ale bude sluneční atmosféra. Fotosféra, chromosféra a sluneční koróna mají své projevy, známé i zatím neobjasněné. Které to jsou?
Prof. Petr Heinzel je emeritním ředitelem Astronomického ústavu Akademie věd ČR a současným předsedou České astronomické společnost. Jeho specializací je zkoumání Slunce.
V prvním díle roku 2021 budeme pokračovat v besedě s biofyzikem RNDr. Vladimírem Kopeckým Jr. o astrobiologii.
V posledním letošním díle pořadu Hlubinami vesmíru bude RNDr. Vladimír Kopecký Jr., PhD. biofyzik z Matematicko-fyzikální fakulty University Karlovy a šéfredaktor časopisu Astropis poodhalovat obor, který se stává stále aktuálnějším a přitažlivějším.
V posledním přehledu nejvýznamnějších astronomických objevů roku minulého bude RNDr. Jiří Grygar, CSc. hovořit o hlubokém vesmíru. Nejprve se zastaví u budoucího přiblížení galaxie M 31 v Andromedě k naší Mléčné dráze. Jaké jsou nové poznatky, které přinesla především družice Gaia, o této předpokládané události?
V druhém díle Žní objevů 2019 bude dr. Jiří Grygar, astrofyzik z Fyzikálního ústavu AV ČR, zaměřovat svou pozornost nejprve na objevy u Saturnu – nové měsíce? Překvapivé dráhy i rotace!
Je již tradicí, že se po letních měsících setkáváme u Žní objevů roku minulého. Jejím autorem je RNDr. Jiří Grygar již 54 let! Rok 2019 byl ve znamení 50. let od prvních kroků člověka na Měsíci. I my si tento významný počin lidstva připomeneme – snad lidé, kteří neznají tuto událost podrobně, poznají v originálním záběru slavná slova prvního člověka na Měsíci: „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo“.
V druhém díle s předsedkyní Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti se zaměříme na samotnou sekci. Co nyní pozoruje, jaké jsou její konkrétní výsledky? Čím disponuje a jaké má sekce vize do budoucna?
S Mgr. Kateřinou Hoňkovou, předsedkyní Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti, budeme besedovat o nádherných a zajímavých hvězdách. Proč jsou proměnné? Jaké to jsou hvězdy a jak je naši „proměnáři“ pozorují?
V druhém díle pořadu Hlubinami vesmíru s Mgr. Ondřejem Pejchou, Ph.D., pracovníkem Ústavu teoretické fyziky MFF University Karlovy, vás zveme k pokračování besedy o kataklyzmatických dějích ve vesmíru. Co bude konkrétně tématem? Zaměříme se na výbuchy supernov, jejich pozůstatků i na život dvojhvězd, u nichž dochází ke vzájemnému ovlivňování. Jaké jsou programy sledující nejen tyto jevy?
I když jsme v karanténním režimu, přineseme vám i v květnu pokračování cyklu Hlubinami vesmíru, protože jsme jej natočili těsně před jeho vyhlášením. S Mgr. Ondřejem Pejchou, Ph.D. z Ústavu teoretické fyziky MFF University Karlovy budeme hovořit o výbuších ve vesmíru. Výzkum těchto jevů přináší mnohdy až neuvěřitelné skutečnosti. Jaké to jsou? Nechte se vtáhnout do tajů vesmíru fascinujícího už jen svou samou podstatou.
Hostem dalšího dílu zůstává od minula astronom Mgr. Petr Scheirich, Ph.D., který bude pokračovat ve výkladu o tom, jaké jsou a jak se chovají malá tělesa Sluneční soustavy. Podíváme se k blízkozemním planetkám Didymos, Ryugu či Bennu a jiným. Jejich výzkum poodhalí otázky, které astronomy zajímají už dlouhá desetiletí. Jaké to jsou? Pojďte se s námi u těchto těles na chvíli zastavit. Víte například, že v Německu je celý kostel postaven z meteoritu, který tam dopadl před 14,5 miliónem let?
Astronom Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. je pracovníkem Astronomické ústavu AV ČR, oddělení meziplanetární hmoty, a tak je zřejmé, o čem bude v naší besedě řeč. Zaměříme se na malá tělesa Sluneční soustavy.
Beseda o aktivitách pražského planetária pokračuje i v tomto díle. Jak se pořady pro planetárium připravují? Co vše lze shlédnout? Jaké organizuje Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy vzdělávání a jaké vědomosti absolventi získají? Jak je využívají?
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
