Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2020, 2. díl

Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2020, 2. díl

Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru
Autor: TV Noe

V říjnovém díle budeme pokračovat s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. v přehledu nejvýraznějších objevů v astronomii roku minulého. Nejprve se zastavíme u výzkumu Slunce, protože výzkum naší mateřské hvězdy obstarává hned dvojice nových sond. Pak se zastavíme na periférii Sluneční soustavy a povíme si i zajímavosti ze světa galaxií.

Nejprve se zastavíme u výzkumu Slunce, protože nové sondy Parker Solar Probe a Solar Orbiter přinesly zajímavé prohloubení znalostí o naši mateřské hvězdě.

I periferie Sluneční soustavy se dostává do pozorností astronomů, protože sondy Voyager 1 a 2 neúnavně i po 43 letech stále vysílají. Ocitly se na hranici tzv. heliopauzy, a to stojí za pozornost.

Jaká bude budoucnost přiblížení Mléčné dráhy a galaxie M 31 v Andromedě?

U známé galaxie v souhvězdí Panny M 87 se astronomové snaží více pochopit vlastnosti její veledíry a v galaxii NGC 6240 v Hadonošovi byly objeveny tři černé veledíry. Je to první objevený případ tohoto druhu. Co se tam stalo?

Jiří Grygar (vlevo) a moderátor pořadu Hlubinami vesmíru Jinřich Suchánek Autor: TV Noe
Jiří Grygar (vlevo) a moderátor pořadu Hlubinami vesmíru Jinřich Suchánek
Autor: TV Noe

Žně objevů 2020 ale nekončí, a tak vám si nenechte ujít nejen tento díl, ale i závěrečný v listopadu 2021.

Zveme Vás ke sledování premiéry v sobotu 2. října ve 20:55 na TV Noe. Po premiéře bude  pořad možno sledovat ve videoarchivu.

Bližší info včetně časů repríz, najdete na https://www.tvnoe.cz/porad/32337-hlubinami-vesmiru-s-dr-jirim-grygarem-zen-objevu-2020-2-dil

Jiří Grygar hovoří s moderátorem Jinřichem Suchánkem v pořadu Hlubinami vesmíru Autor: TV Noe
Jiří Grygar hovoří s moderátorem Jinřichem Suchánkem v pořadu Hlubinami vesmíru
Autor: TV Noe




O autorovi

Štítky: Jiří Grygar, Hlubinami vesmíru


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »