Měsíc prošel dne 23. března dalším úplňkem a nyní je jeho osvícená část pořád menší. Tím se prodlužuje délka bezměsíčné části noci a my tak máme stále lepší příležitost pozorovat slabé, difúzní objekty, jakými jsou mimo jiné i komety. V blížící se lunaci jich podle všeho budeme moct spatřit vizuálně až devět, tedy o dvě více než v době novu v první březnové dekádě.
Dne 22. února se Měsíc dostal opět do fáze úplňku. Nyní je však už okolo fáze poslední čtvrti a i nadále "couvá". To samozřejmě zlepšuje pozorovatelnost difúzních objektů, třeba galaxií, mlhovin nebo hvězdokup. Vyzkoušet si v období březnového novu můžete i Messierovský maratón. Zapomínat ale nelze ani na komety, jelikož i ty nám mohou předvést ledacos zajímavého. V aktuální lunaci bychom jich celkem 7 mohli vidět i vizuálně v amatérských dalekohledech s průměrem objektivu do nějakých 40 cm.
První úplněk roku 2016, ten z 24. ledna, je za námi. Couvající Měsíc opustil večerní nebe a v dalších dnech bude již ve fázi poslední čtvrti, respektive srpku míjet jasné ranní planety. Tím pádem se otevírá stále větší okno v průběhu noci s bezměsíčnou oblohou. Tento stav nahrává pozorování slabých, difúzních objektů, mezi něž řadíme i komety. A jak se jim bude v průběhu února dařit? Celkem 7 by jich mohlo být jasnějších než 15 mag, díky čemuž se dostanou do vizuálního dosahu našich amatérských teleskopů s průměrem objektivu přibližně do 40 cm.
Dne 25. prosince nastal poslední úplněk roku 2015. Nyní se náš vesmírný souputník již přesunul do poslední čtvrti, vychází tedy až po půlnoci a my můžeme využít stále déle trvající tmy v průběhu noci. Nejideálnější situace samozřejmě nastane v době kolem 10. ledna, tudíž okolo novu. A které z objektů můžeme za takových podmínek dobře pozorovat? Ty difúzní a slabé, jakými jsou například i komety. Těch uvidíme v první lunaci letošního roku v našich amatérských dalekohledech hned osm.
Rok 2015 se nám chýlí ke svému konci. Během tohoto roku bylo vidět několik komet, které svojí jasností dovolovaly viditelnost v malých dalekohledech či triedrech. Jedna kometa byla dokonce natolik jasná, že ji bylo možné pozorovat pouhým okem. Článek přináší souhrn jasnějších komet viditelných za uplynulý rok a obsahuje přehled očekávaných komet pro rok 2016.
Úplněk z 25. listopadu je minulostí, Měsíc nyní couvá na ranní oblohu, díky čemuž je jeho osvětlená část stále menší. V závislosti na tom se v těchto dnech začíná otevírat krátké pozorovací okénko na večerní obloze, v němž lze bez rušivého vlivu Měsíce spatřit nejasné, difúzní objekty, jakými jsou třeba i komety. Toto nyní malé okénko za necelé dva týdny pokryje celou astronomickou noc, jelikož Měsíc bude ve fázi kolem novu. V té době pak spatříme celkem 7 komet, které jsou jasnější než 15 mag, a jsou tak ve vizuálním dosahu našich amatérských teleskopů s průměrem objektivu přibližně do 40 cm. Jedna z nich by pak mohla být viditelná dobrým zrakem daleko od měst i pouhýma očima!
Po uplynutí dalšího úplňku, který nastal tentokrát 27. října, se Měsíc postupně přesouvá k fázi poslední čtvrti. To je zároveň pomyslná doba začátku další lunace, v níž budeme mít opět o hodně lepší možnost pozorovat difúzní objekty, mezi něž můžeme zařadit i komety. Před měsícem jsme mohli pozorovat pro jednu lunaci rekordní počet 12 vizuálně viditelných komet. To se sice již opakovat nebude, přesto však můžeme spatřit až 10 komet v čele s nečekaně zjasnělou C/2014 S2 (PanSTARRS), která je viditelná i ve velkýc binokulárech. Zde se dočtete podrobnosti nejen o ní, ale i o dalších kometách jasnějších než zhruba 15 mag.
Další úplněk, tentokrát ten z 28. září, s sebou přinesl i úplné zatmění Měsíce. Jednalo se o velmi pěknou podívanou, Měsíc je však nyní již v poslední čtvrti a ubývá směrem k novu. To znamená jediné, zlepšuje se viditelnost difúzních objektů, jakými jsou mlhoviny, galaxie, hvězdokupy či komety. A co se těch posledních zmíněných týče, těch uvidíme vizuálně během říjnové lunace rekordní počet. Zajímají vás podrobnosti? Čtěte dále zde!
Takzvaný Modrý úplněk, tedy druhou plnou měsíční fázi během jednoho měsíce, máme za sebou. Nyní se naše přirozená družice dostává k zítřejší fázi poslední čtvrti, odkud pak bude putovat až k novu, jenž nastane 14. srpna. Jak už je známo, tak pozorování mlhavých difúzních objektů, jakými jsou kromě galaxií, mlhovin a hvězdokup i komety, je nejlepší právě v období kolem novu. A které komety nám okoření třeba i letošní pozorování meteorického roje Perseid? Pojďte se na to podívat zde!
Na začátku prázdnin pozorování slabých mlhavých objektů, jakými jsou i komety, narušoval Měsíc okolo úplňku. Toto období je již minulostí a naše přirozená vesmírná družice se blíží k fázi novu, která nastane ve čtvrtek 16. července 2015. Jaké komety v nadcházející lunaci budeme moct spatřit vizuálně dalekohledy? Podívejte se v článku.
Mnoho z vás již jistě slyšelo o kometě C/2013 US10 (Catalina), která se na naší obloze objeví na konci listopadu při maximální jasnosti nejspíše okolo 6 mag a stane se tak opravdu velmi snadným objektem pro triedry. Letošní podzim ovšem neozdobí pouze tato kometa. Čeká nás totiž několik návratů krátkoperiodických komet, které mohou dosáhnout nějakých 10-12 mag a stát se tak lehkými objekty pro střední, při troše štěstí možná i pro menší dalekohledy.
Poslední úplněk první poloviny letošního roku, ten ze 2. června, je definitivní minulostí. Pomalu se blíží nov. S couvajícím Měsícem přichází i značné vylepšení pozorovatelnosti difúzních objektů, mezi které patří i komety. Následující lunace sice na ně příliš bohatá nebude, i přesto se ale hodí zrekapitulovat, se kterými z nich můžeme počítat pro vizuální viditelnost - tedy pro sledování středními a většími dalekohledy bez kamer.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
