Související stránky k článku Nadoblačné blesky pozorované, nie len v optickej časti spektra, ale aj na rádiových vlnách
Evropská jižní observatoř (ESO) včera uvolnila další díl z cyklu krátkých videí ESOcast, která se v několika minutách populární formou snaží divákovi ukázat zákulisí na pozadí vědy a činnosti astronomů v observatořích Paranal, La Silla či ALMA v Chile. V pořadí 81. díl si vzal do hledáčku do jisté míry stále tajuplné atmosférické záblesky – tzv. rudé skřítky. Ty se podařilo v lednu minulého roku pozorovat a zachytit na observatořích La Silla a Paranal českému fotografovi Petru Horálkovi, který byl poté přizván, aby se na tomto krátkém pořadu podílel i jako scénárista a režisér. Ve videu tak najdete krom jeho pozorování i fascinující snímky a záznamy dalších českých autorů, např. prof. Miloslava Druckmüllera, Pavla Štarhy nebo patrně nejaktivnějšího českého pozorovatele těchto nadoblačných blesků – Martina Popka.
Bouřková sezóna v roce 2017 byla po celé Evropě velmi produktivní. V některých případech byly bouře doprovázeny extrémními jevy víc než obvykle. Silné bouře se projevily také na produkci nadoblačných blesků, kterých u nás bylo tento rok zaznamenáno nejvíce v historii. V tomto článku si tak můžeme zodpovědět několik otázek a rad, jak tyto prchavé jevy nejlépe pozorovat.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2020 získal snímek „Tatranští skřítci“, jehož autory jsou Daniel Ščerba a Miloslav Druckmüller.
Bájné skřítky nalezneme snad po celém světě. Často kutají v horách rudu, tu a tam vylezou na zemský povrch a škodí nebo pomáhají. To asi podle nátury. Podle legendy je nalezneme i v nitru hory Kriváň ve Vysokých Tatrách. Ovšem, občas se objeví i nad horami.
Podobně jako noční svítící oblaka jsou často doménou pozorování astronomů, také u nadoblačných blesků jsme si již zvykli, že jsou k vidění pomocí citlivých kamer vhodných i třeba na sledování meteorů. Proto dnes děláme výjimku v čistě astronomickém zpravodajství a v článku Martina Popka se podíváme na vzácný úkaz ve vysoké atmosféře – tygří elfy. Tato zvláštní odrůda nadoblačných blesků typu ELVES byla objevena až v roce 2013. Jak už název napovídá, úkaz na první pohled vypadá jako obloha zasažená tygřími drápy. Vodorovné čáry jsou vlastně hustotní vlny v atmosféře. Tzv. atmosférické gravitační vlny jsou viditelné buď díky světelnému záření atmosféry (airglow), nebo jako v případě tygřích elfů díky silnému blesku provázenému obřím světelným kruhem – elfem.
Knihovna U Mokřinky ve spolupráci s fotografy Pavlem Gabzdylem a Petrem Horálkem, Česká astronomická společnost a pardubická hvězdárna vyhlašují fotografickou soutěž s názvem „Neklidné nebe“. Téma, které navrhl brněnský fotograf a popularizátor astronomie Pavel Gabzdyl, otevírá všem fotografům nevídané možnosti a hlubokou inspiraci. Bouřky, barevné jevy v atmosféře, ale i momentky s hvězdným nebem – to vše a určitě mnohem více si můžete představit pod tématem letošního ročníku tradiční a populární mokerské fotosoutěže o velmi pěkné ceny dodané partnery zvučných jmen. Organizátoři věří, že se opět sejdou snímky z blízka i daleka, které pestře předvedou krásu i divokost přírody kolem nás.
Psal se 11. srpen 2008 a nad Českou republikou byl pozorován první nadoblačný blesk. Rudé skřítky (Red sprites) tehdy zaznamenala vysokocitlivá kamera na hvězdárně Kunžák. Cílené pozorování nadoblačných blesků, pomocí vysokocitlivé kamery Watec 902H2 Ultimate, jsem začal 15. května 2011 v obci Nýdek. Během prvního roku pozorování se povedlo zachytit 161 nadoblačných blesků a bylo jasné, že tato metoda je velmi úspěšná! Navíc výhodou je, že detekční program UfoCapture vytvoří kromě klasického snímku i video, na kterém je vidět průběh celého úkazu. Program UfoAnalyzer pak dokáže, pomocí dalších souborů vytvořených programem UfoCapture, vyhodnotit pozici nadoblačných blesků a jejich některé další parametry. Zatímco klasická fotografie nadoblačných blesků je spíše jen náhodný a vzácný úlovek, tak pozorování pomocí vysokocitlívých kamer mohou mít svou hodnotu pro další zpracování v statistikách a vědeckých pracích. Po osmi letech zkušeností s tímto trochu atypickým lovem bouři jsem v tomto článku shrnul, jak na lov tohoto neznámého a málo prozkoumaného typu úkazu v zemské atmosféře.
Prchavé nadoblačné blesky (zkratkou TLE) jsou stále poměrně velkou záhadou. K jejich pochopení může pomoci zejména co nejvíce kvalitních pozorování. Zachytit nadoblačné blesky fotograficky je ale poměrně složitá záležitost, a pokud se k fotografování nepoužívá kamera s PC a programem UFO Capture, jedná se spíše o slepou loterii. Jak tedy uspět při fotografování těchto úkazů?
Red sprites (Červení skřítci) jsou krátké optické emise v mezosféře. Jejich vznik je spjatý s intenzivním troposférickým bleskem typu CG+ nebo IC (blesk s kladným nábojem nebo mezimračný blesk). Skupina Red sprites, v kterých se objevují sprites v rychlém sledu za sebou, některé s výrazným bočním posunutím jeden od druhého, se označuje jako úkaz (skupina) tanečních Red sprites. Pro tyto skupiny je typické postupně se objevující sprites bez výrazného pohybu v lineárním směru. Příčina vzniku je zřejmě v sekvenci více výbojů ze zdrojového troposférického blesku, ale je zde také možnost, že vše způsobí jeden velký CG+ blesk, který čerpá náboj z dalších a dalších částí bouřkového oblaku. Občas tato skupina Red sprites vypadá, jako by cestovala po přímce mezosférou nad bouřkovým systémem. Pravda je, že vzniká podobně jako tančící Red sprites. Lineární uspořádání emisí skřítků pravděpodobně sleduje kanál zdrojového blesku v bouřkovém oblaku.
Rok 2015 byl bezesporu jeden z nejlepších za posledních pět let, kdy jsou nadoblačné blesky (TLE) systematicky pozorovatelné z ČR. TLE sezónu, podobně jako v roce 2014, zahájil vzácný Elves. Tentokrát nad Polskem v noci 27. dubna. Poslední úkazem byla skupina tančících Red sprites a Sprites halo z MCS bouře dne 3. října nad Jaderským mořem. Celkem se podařilo zachytit 282 TLE z 34 většinou MCS nebo MCC bouří v rozmezí vzdálenost 125-616km. Z celkového počtu bouří jsem vybral patnáct, které byly zajímavé jak vysokou aktivitou, vzácnými úkazy nebo blízkostí samotných Red sprites. Co mě na letošní sezoně nejvíc zaujalo, byl vysoký počet ukázkových Sprites hal. Hala z 13. května byly navíc zcela exotické a hodně unikátní. Vyjímečná byla na počátku srpna bouře nad Slezskem. Severní ze dvou aktivních bouřkových jader vytvořila Jet a to nejběžnější typ Blue starter.
V noci z 5. na 6. července 2015 se od severozápadu nasouvala přes Německo k českým hranicím silná bouřková masa typu MCS, která pro potěchu všech fotografů přinesla velmi divoké blýskající se scenérie a dovolilal tak vytvořit hned několika unikátním záznamům, nesmírně bodujícím na sociálních sítích. Ostatně úchvatný záběr pořídil Josef Jíra ze Západočeské pobočky ČAS, který si můřete prohlédnout v následujícím článku. Bouřky zasáhly jen západní hranice Česka, což ovšem při jejich síle a kadenci blesků CG+ (tedy blesků mezi mrakem a zemí) dovolilo zaznamenat něco ještě vzácnějšího - jasné nadoblačné blesky typu Red Sprites, tedy lidově česky "Rudé skřítky" nebo "Rudé přízraky".
Red sprites.Autor: Martin PopekNová pozorovací sezóna nadoblačných blesků (TLE) nad střední Evropou se již pomalu přibližuje. Období květen až záři jsou pro zachycení těchto úkazů nejvhodnější, ale jak jsem se přesvědčil v minulé sezoně, jde zachytit TLE i v prosinci. Nad střední Evropou vládne zima, ale je zde možnost zachytit velmi vzdálené TLE z bouří nad jižní Evropou. Největší překážkou v zimním období bývá počasí a letošní zima se v tomto skutečně vyřádila. A jaká byla minulá sezóna? Myslím, že se skutečně vydařila. Kamery zachytily 253 TLE v 38 aktivních bouřkových systémech.
