Úvodní  >  Související stránky k článku Před padesáti roky vzlétla do kosmu první žena – ruská kosmonautka Valentina Těreškovová

Související stránky k článku Před padesáti roky vzlétla do kosmu první žena – ruská kosmonautka Valentina Těreškovová

Martin GembecÚkazy

24. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 6. do 18. 6. 2023. Měsíc mění fázi k novu, vidět je ráno a potká se tam s Jupiterem. Nad ránem je dobře vidět také Saturn, večer jsou blízko sebe Mars a Venuše, která navíc prochází poblíž Jesliček. Začala sezóna viditelnosti nočních svítících oblak. Skončila úspěšná mise české minidružice VZLUSAT-1. Astronauti na ISS rozvinuli další fotovoltaický panel iROSA a ULA otestovala hlavní motory rakety Vulcan. Před 60 lety proběhl druhý simultánní let dvou kosmických lodí, Vostok 5 a 6, přičemž na palubě Vostoku 6 byla první žena v kosmu Valentina Těreškovová.

Jan VeselýÚkazy

Dění na obloze během roku 2023

Na začátku roku 2023 bude pokračovat nejlepší viditelnost planety Mars, což bude na dlouhá léta naposledy, kdy je tak dobře vidět. Leden a únor přinese „mikroúplňky“. Venuše bude jako večernice nejlépe pozorovatelná od února do dubna. V dubnu se k Venuši na večerní obloze přidá Merkur. Ještě lepší viditelnosti dosáhne Merkur v ranních hodinách na přelomu září a října. Srpen přinese dva superúplňky a přestože druhý z nich budeme nazývat modrým, Měsíc při něm bude bílý, maximálně načervenalý při obzoru. Během svátečního říjnového úplňku proběhne částečné zatmění Měsíce. Podzimní oblohu opět ozdobí vzdálené planety Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. S blížícím se závěrem roku rozzáří oblohu tradiční přírodní ohňostroj – meteorický roj Geminid, pro jehož pozorování budou v roce 2023 ideální podmínky.

Martin GembecÚkazy

9. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 2. do 6. 3. 2022. Měsíc bude v novu. Večer lze pozorovat zvířetníkové světlo a několik slabších komet. Ráno září jasná planeta Venuše, nedaleko ní slabý Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dalekohled JWST opět pokročil, když sloučil obrazy všech zrcadel do jednoho bodu. Na obloze přibyly vláčky družic Starlink i díky dvěma startům v uplynulém týdnu. Sonda Parker Solar Probe minula Slunce ve vzdálenosti jen 9,2 mil. km. Před 50 roky startovala k Jupiteru první sonda, Pioneer 10. Před 40 lety proběhla dvě úspěšná přistání sond na Venuši (Veněra 13 a 14).

Martin GembecÚkazy

24. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 11. 6. do 17. 6. 2018. Měsíc bude v novu. Po západu Slunce je nad severozápadem jasná Venuše a Jupiter už je nad jihem. Saturn se dá rozumně pozorovat již kolem půlnoci. Před východem Slunce je nejlepší doba k pozorování Marsu. Začne sezóna nočních svítících oblak? Na ISS proběhla výměna posádek, očekává se další výstup kosmonautů ven ze stanice a po úspěšných amerických i čínských startech tu máme v plánu start rakety Sojuz z Plesecku. New Horizons se opět probudila z hibernace a Curiosity hlásí uhlíkaté molekuly z Marsu. Před 55 lety startovala do vesmíru první žena.

Martin GembecÚkazy

24. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 12. června 2013 ve 23 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 10. 6. do 16. 6. Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer je vidět Venuše a Saturn. Ráno kometa Lemmon u M31. Uvidíme jasná NLC? K ISS se připojí nákladní loď ATV-4. Odstartovat by měla čínská kosmická loď. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. června ve 23:00 SELČ.

Jan KřížOstatní

Přednáška: Ženy v kosmu

Valentina Těrešková.Autor: Sovětský kosmický program.Jeden z nejznámějších předních popularizátorů kosmonautiky v České republice, Milan Halousek z České kosmické kanceláře, bude tento pátek přednášet na pardubické hvězdárně. Poutavá a lákavá přednáška „Ženy v kosmu“, při níž poznáme mnoho tváří něžného pohlaví vykonávajících riskantní práce ve vesmíru, začíná v pátek 29. března 2013 od 19 hodin. Na přednášku zve Astronomická společnost Pardubice do Velkého sálu DDM DELTA Pardubice v ul. Gorkého 2658. Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »