Hmotnou kupou galaxií Abell 3627 vzdálenou asi 220 miliónů světelných let se řítí spirální galaxie ESO 137-001. Tato vzdálená galaxie je vidět na barevném kompozitním obrazu z Hubbla a Chandry přes hvězdy v popředí v Mléčné dráze v souhvězdí Jižního trojúhelníku (Triangulum...
Spirální galaxie ESO 137-001 uhání hmotnou galaktickou kupou Abell 3627 vzdálenou asi 220 miliónů světelných let. Tato vzdálená galaxie je vidět na barevném kompozitním obrazu z Hubbla/Chandry přes popředí hvězd Mléčné dráhy jižního souhvězdí Jižní trojúhelník (Triangulum Australe). Jak si...
Spirální galaxie ESO 137-001 uhání ve vzdálenosti asi 220 miliónů světelných let masivní kupou galaxií Abell 3627. Tato vzdálená galaxie je vidět na barevném kompozitním obrazu z Hubbla a Chandry přes hvězdy popředí Mléčné dráhy v souhvězdí Jižního trojúhelníku. Jak tato spirální...
Hmotnou kupou galaxií Abell 3627 vzdálenou asi 220 miliónů světelných let se řítí spirální galaxie ESO 137-001. Tato vzdálená galaxie je vidět na barevném kompozitním obrazu z Hubbla a Chandry přes hvězdy v popředí v Mléčné dráze v souhvězdí Jižního trojúhelníku (Triangulum...
Spirální galaxie ESO 137-001 uhání hmotnou galaktickou kupou Abell 3627 vzdálenou asi 220 miliónů světelných let. Tato vzdálená galaxie je vidět na barevném kompozitním obrazu z Hubbla/Chandry přes popředí hvězd Mléčné dráhy jižního souhvězdí Jižní trojúhelník (Triangulum Australe). Jak si...
Spirální galaxie ESO 137-001 uhání ve vzdálenosti asi 220 miliónů světelných let masivní kupou galaxií Abell 3627. Tato vzdálená galaxie je vidět na barevném kompozitním obrazu z Hubbla a Chandry přes hvězdy popředí Mléčné dráhy v souhvězdí Jižního trojúhelníku. Jak tato spirální...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
