Akce (16. 9. 2026) Od Slunce až k prvním galaxiím: Evropské mise na cestě vesmírem
Evropské kosmické mise dnes zkoumají Slunce z bezprecedentní blízkosti, míří k ledovým měsícům Jupiteru a odhalují nejvzdálenější kouty vesmíru.
Evropské kosmické mise dnes zkoumají Slunce z bezprecedentní blízkosti, míří k ledovým měsícům Jupiteru a odhalují nejvzdálenější kouty vesmíru.
Centrum přírodních věd - Hvězdárna Jičín
Marian Karlický z ASU společně s Františkem Karlickým z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity vybudovali počítačový model přechodové vrstvy ve sluneční atmosféře a studovali procesy, které zde zřejmě probíhají. Ukazují, že udržení takové vrstvy vyžaduje souvislý tok energie, který společně s...
Nejznámějším projevem sluneční aktivity jsou sice sluneční skvrny, ale v soutěži o nejfotogeničtější by bodovaly spíše protuberance. Oblaka plazmatu roztodivných tvarů zůstávají nehybně viset nad okrajem slunečního disku a tvrdošíjně vzdorují gravitaci. Jejich detailní diagnostika je však velmi...
Slunce ovlivňuje meziplanetární prostor nejen gravitačně, ale i prostřednictvím projevů sluneční aktivity. Vyvržené oblaky horkého slunečního plazmatu jsou rizikem pro pozemské technologie, na nichž je naše civilizace závislá. Předpovědi těchto výronů slunečního plazmatu jsou však značně nepřesné....
Slunce je prostoupeno magnetickými poli, jež nejspíše vznikají na samotném dně konvektivní zóny v hloubkách 200 Mm pod povrchem Slunce, procházejí celou konvektivní zónou, kde se zesilují a mění do komplikovanější formy, až se vypínají do všech vrstev sluneční atmosféry. Zatímco ve fotosféře lze...
Evropské kosmické mise dnes zkoumají Slunce z bezprecedentní blízkosti, míří k ledovým měsícům Jupiteru a odhalují nejvzdálenější kouty vesmíru.
Centrum přírodních věd - Hvězdárna Jičín
Marian Karlický z ASU společně s Františkem Karlickým z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity vybudovali počítačový model přechodové vrstvy ve sluneční atmosféře a studovali procesy, které zde zřejmě probíhají. Ukazují, že udržení takové vrstvy vyžaduje souvislý tok energie, který společně s...
Nejznámějším projevem sluneční aktivity jsou sice sluneční skvrny, ale v soutěži o nejfotogeničtější by bodovaly spíše protuberance. Oblaka plazmatu roztodivných tvarů zůstávají nehybně viset nad okrajem slunečního disku a tvrdošíjně vzdorují gravitaci. Jejich detailní diagnostika je však velmi...
Slunce ovlivňuje meziplanetární prostor nejen gravitačně, ale i prostřednictvím projevů sluneční aktivity. Vyvržené oblaky horkého slunečního plazmatu jsou rizikem pro pozemské technologie, na nichž je naše civilizace závislá. Předpovědi těchto výronů slunečního plazmatu jsou však značně nepřesné....
Slunce je prostoupeno magnetickými poli, jež nejspíše vznikají na samotném dně konvektivní zóny v hloubkách 200 Mm pod povrchem Slunce, procházejí celou konvektivní zónou, kde se zesilují a mění do komplikovanější formy, až se vypínají do všech vrstev sluneční atmosféry. Zatímco ve fotosféře lze...

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé