Kolem obzoru této malé zasněžené planety, která pluje hvězdnou noční oblohou, hrají světla. Tou malou planetou je pochopitelně planeta Země. Digitálně sbalené panorama se středem v podnožníku z 21. srpna pokrývá z antarktidské stanice Amundsen-Scott na jižním pólu téměř 360x180 stupňů. Tato...
SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) je letoun Boeing 747SP modifikovaný tak, aby mohl nést do stratosféry velký zrcadlový dalekohled. Schopnost tohoto létajícího přístroje vystoupat nad přibližně 99 % atmosféry Země, která blokuje infračervené záření, umožnila vědcům pozorovat...
Za této jasné noci je kousek za přístavním městem Hobart v Tasmánii, v Austrálii na planetě Zemi vidět barevná jižní polární záře. V centru této snové scény je vidět tasmánská družicová stanice pro sledování pozemských zdrojů (Tasmanian Earth Resources Satellite Station) osvětlená světly...
Na tomto pozoruhodném, 24 hodin dlouhém snímku hvězdných stop, který splňuje Lewinovu výzvu, žádná hvězda neklesá pod obzor a Slunce nikdy nevychází. Snímek ukazuje stopy hvězd jako uzavřené kružnice a takový snímek lze docílit pouze na dvou místech na planetě Zemi. Tento byl...
Kolem obzoru této malé zasněžené planety, která pluje hvězdnou noční oblohou, hrají světla. Tou malou planetou je pochopitelně planeta Země. Digitálně sbalené panorama se středem v podnožníku z 21. srpna pokrývá z antarktidské stanice Amundsen-Scott na jižním pólu téměř 360x180 stupňů. Tato...
SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) je letoun Boeing 747SP modifikovaný tak, aby mohl nést do stratosféry velký zrcadlový dalekohled. Schopnost tohoto létajícího přístroje vystoupat nad přibližně 99 % atmosféry Země, která blokuje infračervené záření, umožnila vědcům pozorovat...
Za této jasné noci je kousek za přístavním městem Hobart v Tasmánii, v Austrálii na planetě Zemi vidět barevná jižní polární záře. V centru této snové scény je vidět tasmánská družicová stanice pro sledování pozemských zdrojů (Tasmanian Earth Resources Satellite Station) osvětlená světly...
Na tomto pozoruhodném, 24 hodin dlouhém snímku hvězdných stop, který splňuje Lewinovu výzvu, žádná hvězda neklesá pod obzor a Slunce nikdy nevychází. Snímek ukazuje stopy hvězd jako uzavřené kružnice a takový snímek lze docílit pouze na dvou místech na planetě Zemi. Tento byl...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.
