Kolem obzoru této malé zasněžené planety, která pluje hvězdnou noční oblohou, hrají světla. Tou malou planetou je pochopitelně planeta Země. Digitálně sbalené panorama se středem v podnožníku z 21. srpna pokrývá z antarktidské stanice Amundsen-Scott na jižním pólu téměř 360x180 stupňů. Tato...
SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) je letoun Boeing 747SP modifikovaný tak, aby mohl nést do stratosféry velký zrcadlový dalekohled. Schopnost tohoto létajícího přístroje vystoupat nad přibližně 99 % atmosféry Země, která blokuje infračervené záření, umožnila vědcům pozorovat...
Za této jasné noci je kousek za přístavním městem Hobart v Tasmánii, v Austrálii na planetě Zemi vidět barevná jižní polární záře. V centru této snové scény je vidět tasmánská družicová stanice pro sledování pozemských zdrojů (Tasmanian Earth Resources Satellite Station) osvětlená světly...
Na tomto pozoruhodném, 24 hodin dlouhém snímku hvězdných stop, který splňuje Lewinovu výzvu, žádná hvězda neklesá pod obzor a Slunce nikdy nevychází. Snímek ukazuje stopy hvězd jako uzavřené kružnice a takový snímek lze docílit pouze na dvou místech na planetě Zemi. Tento byl...
Kolem obzoru této malé zasněžené planety, která pluje hvězdnou noční oblohou, hrají světla. Tou malou planetou je pochopitelně planeta Země. Digitálně sbalené panorama se středem v podnožníku z 21. srpna pokrývá z antarktidské stanice Amundsen-Scott na jižním pólu téměř 360x180 stupňů. Tato...
SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) je letoun Boeing 747SP modifikovaný tak, aby mohl nést do stratosféry velký zrcadlový dalekohled. Schopnost tohoto létajícího přístroje vystoupat nad přibližně 99 % atmosféry Země, která blokuje infračervené záření, umožnila vědcům pozorovat...
Za této jasné noci je kousek za přístavním městem Hobart v Tasmánii, v Austrálii na planetě Zemi vidět barevná jižní polární záře. V centru této snové scény je vidět tasmánská družicová stanice pro sledování pozemských zdrojů (Tasmanian Earth Resources Satellite Station) osvětlená světly...
Na tomto pozoruhodném, 24 hodin dlouhém snímku hvězdných stop, který splňuje Lewinovu výzvu, žádná hvězda neklesá pod obzor a Slunce nikdy nevychází. Snímek ukazuje stopy hvězd jako uzavřené kružnice a takový snímek lze docílit pouze na dvou místech na planetě Zemi. Tento byl...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
