Tento obrázek, oficiálně nazývaný Hloubkové pole Chandra - jih, představuje vůbec kdy nejhlubší rentgenový snímek Vesmíru. Pořízení snímku trvalo jeden milión vteřin akumulovaného expozičního času oběžné rentgenové observatoře Chandra. Tento rentgenový snímek soustředěný na jinak nevýznamný...
Tento hloubkový snímek oficiálně zvaný Chandra Deep Field - South představuje nejhloubkovější rentgenový snímek Vesmíru, který byl kdy pořízen. Byl dosažen po úhrnném expozičním času jednoho miliónu sekund z oběžné rentgenové observatoře Chandra. Tento rentgenový snímek je zaměřený na obyčejnou,...
Co je černé, bílé a červené tady kolem? What's black & white and red all over? [Dětský vtip či hádanka, pozn.překl.] Přidejte si do tohoto seznamu náš vesmír. V rozlehlém moři temnoty putují nazdařbůh nejen dobře známé jasné hvězdy ale i prach, který září především v dalekém infračerveném...
Tento obrázek, oficiálně nazývaný Hloubkové pole Chandra - jih, představuje vůbec kdy nejhlubší rentgenový snímek Vesmíru. Pořízení snímku trvalo jeden milión vteřin akumulovaného expozičního času oběžné rentgenové observatoře Chandra. Tento rentgenový snímek soustředěný na jinak nevýznamný...
Tento hloubkový snímek oficiálně zvaný Chandra Deep Field - South představuje nejhloubkovější rentgenový snímek Vesmíru, který byl kdy pořízen. Byl dosažen po úhrnném expozičním času jednoho miliónu sekund z oběžné rentgenové observatoře Chandra. Tento rentgenový snímek je zaměřený na obyčejnou,...
Co je černé, bílé a červené tady kolem? What's black & white and red all over? [Dětský vtip či hádanka, pozn.překl.] Přidejte si do tohoto seznamu náš vesmír. V rozlehlém moři temnoty putují nazdařbůh nejen dobře známé jasné hvězdy ale i prach, který září především v dalekém infračerveném...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.
