Proč leží ve středu Tychonova vrcholu velký balvan? Kráter Tycho na Měsíci je jedním z nejsnazších útvarů k vidění, je dokonce vidět i neozbrojeným okem (vložený obrázek vpravo dole). Ale ve středu kráteru Tycho je něco neobvyklého (vložený obrázek vlevo nahoře), 120 metrů velký...
Před více jak třiceti lety lidé opustili Měsíc, ale když si nasadíte červenomodré brýle (červená na levé oko), tak si můžete vychutnat tuto výtečnou stereo perspektivu z jejich posledního výstupu. Tato scéna zachycená Eugenem Cernanem ukazuje jeho kolegu astronauta a geologa Harrisona...
Kamery sondy NEAR Shomaker nyní pořídily z velmi delikátní oběžné dráhy kolem asteroidu 433 Eros přinejmenším jednou snímky celého povrchu tohoto malého zvláštně tvarovaného světa. Tento dramatický pohled byl pořízen 7.července ze vzdálenosti 50 kilometrů a má napříč asi 1.8 kilometrů. Ukazuje...
Proč leží ve středu Tychonova vrcholu velký balvan? Kráter Tycho na Měsíci je jedním z nejsnazších útvarů k vidění, je dokonce vidět i neozbrojeným okem (vložený obrázek vpravo dole). Ale ve středu kráteru Tycho je něco neobvyklého (vložený obrázek vlevo nahoře), 120 metrů velký...
Před více jak třiceti lety lidé opustili Měsíc, ale když si nasadíte červenomodré brýle (červená na levé oko), tak si můžete vychutnat tuto výtečnou stereo perspektivu z jejich posledního výstupu. Tato scéna zachycená Eugenem Cernanem ukazuje jeho kolegu astronauta a geologa Harrisona...
Kamery sondy NEAR Shomaker nyní pořídily z velmi delikátní oběžné dráhy kolem asteroidu 433 Eros přinejmenším jednou snímky celého povrchu tohoto malého zvláštně tvarovaného světa. Tento dramatický pohled byl pořízen 7.července ze vzdálenosti 50 kilometrů a má napříč asi 1.8 kilometrů. Ukazuje...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.
