V tomto kousku oblohy je vidět mlhovina Jeskyně, emisní oblast Sh2-155 z Sharplessova katalogu. Data na teleskopickém snímku pořízeném přes úzkopásmový filtr sledují červenou záři ionizovaného vodíku. Scéna vzdálená asi 2400 světelných let se nachází v rovině naší Mléčné dráhy v královském...
V tomto malebném koutu nebe je vidět prašná emisní oblast Sh2-155 z Sharplessova katalogu zvaná mlhovina Jeskyně. Na kompozitním obrázku pořízeném úzkopásmovými filtry stopují červené, zelené a modré barvy záři ionizovaných atomů síry, vodíku a kyslíku. Tato scéna leží v rovině naší Mléčné...
Na tomto zákoutí oblohy je vidět zaprášená, červená zář emisní oblasti Sh2-155, z Sharplessova katalogu, mlhovina Jeskyně. Tato scéna leží v rovině naší Galaxie Mléčná dráha v královském severním souhvězdí Kefeus, asi 2400 světelných let daleko. Astronomický výzkum této...
V tomto kousku oblohy je vidět mlhovina Jeskyně, emisní oblast Sh2-155 z Sharplessova katalogu. Data na teleskopickém snímku pořízeném přes úzkopásmový filtr sledují červenou záři ionizovaného vodíku. Scéna vzdálená asi 2400 světelných let se nachází v rovině naší Mléčné dráhy v královském...
V tomto malebném koutu nebe je vidět prašná emisní oblast Sh2-155 z Sharplessova katalogu zvaná mlhovina Jeskyně. Na kompozitním obrázku pořízeném úzkopásmovými filtry stopují červené, zelené a modré barvy záři ionizovaných atomů síry, vodíku a kyslíku. Tato scéna leží v rovině naší Mléčné...
Na tomto zákoutí oblohy je vidět zaprášená, červená zář emisní oblasti Sh2-155, z Sharplessova katalogu, mlhovina Jeskyně. Tato scéna leží v rovině naší Galaxie Mléčná dráha v královském severním souhvězdí Kefeus, asi 2400 světelných let daleko. Astronomický výzkum této...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
