Definiční astronomický okamžik rovnodennosti nastane dnes 20. března ve 14:46 UTC. Slunce tehdy překročí nebeský rovník a na své každoroční pouti po obloze planety Země se přesune na sever, což pro naši krásnou planetu znamená začátek jara na severní polokouli a podzimu na polokouli jižní. Tehdy...
Co dělí sever od jihu? Všechno to souvisí s otáčením Země. Na povrchu Země je dělí rovník, ale na pozemské obloze sever a jih dělí nebeský rovník, tedy projekce rovníku na oblohu. Nejspíš kolem sebe nevidíte pozemský rovník, ale každý může za jasné oblohy najít pozorováním pohybu...
Připevněte svoji kameru na stativ a jelikož se Země otáčí kolem své osy, tak můžete pořídit záznam vznešených stop hvězd. Například tato pětihodinová expozice z 24. února pochází z observatoře Haute-Provence Observatory (OHP) v jihovýchodní Francii. Vlastně se jedná o kompozitní obraz 300...
Upevněte svoji kameru na stativ a také můžete pořídit snímek vznešených stop vykreslených hvězdami jak se Země otáčí kolem své osy. Tento širokoúhlý pohled pořízený 14. září v Montlaux ve Francii pěkně ukazuje, že hvězdy poblíž nebeského rovníku v projekci vykreslují téměř přímky, zatímco...
Definiční astronomický okamžik rovnodennosti nastane dnes 20. března ve 14:46 UTC. Slunce tehdy překročí nebeský rovník a na své každoroční pouti po obloze planety Země se přesune na sever, což pro naši krásnou planetu znamená začátek jara na severní polokouli a podzimu na polokouli jižní. Tehdy...
Co dělí sever od jihu? Všechno to souvisí s otáčením Země. Na povrchu Země je dělí rovník, ale na pozemské obloze sever a jih dělí nebeský rovník, tedy projekce rovníku na oblohu. Nejspíš kolem sebe nevidíte pozemský rovník, ale každý může za jasné oblohy najít pozorováním pohybu...
Připevněte svoji kameru na stativ a jelikož se Země otáčí kolem své osy, tak můžete pořídit záznam vznešených stop hvězd. Například tato pětihodinová expozice z 24. února pochází z observatoře Haute-Provence Observatory (OHP) v jihovýchodní Francii. Vlastně se jedná o kompozitní obraz 300...
Upevněte svoji kameru na stativ a také můžete pořídit snímek vznešených stop vykreslených hvězdami jak se Země otáčí kolem své osy. Tento širokoúhlý pohled pořízený 14. září v Montlaux ve Francii pěkně ukazuje, že hvězdy poblíž nebeského rovníku v projekci vykreslují téměř přímky, zatímco...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
