Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. únor 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. únor 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Stopy hvězd ze severu a z jihu

Uznání a copyright: Saeid Parchini

Co dělí sever od jihu? Všechno to souvisí s otáčením Země. Na povrchu Země je dělí rovník, ale na pozemské obloze sever a jih dělí nebeský rovník, tedy projekce rovníku na oblohu. Nejspíš kolem sebe nevidíte pozemský rovník, ale každý může za jasné oblohy najít pozorováním pohybu hvězd nebeský rovník. Stačí najít dělící čáru mezi hvězdami, které tvoří oblouky na sever a hvězdami, které tvoří oblouky na jih. Pokud byste byli přímo na rovníku, tak nebeský rovník by probíhal přímo nahoru a dolů. Obecně, úhel mezi nebeským rovníkem a vertikálou je vaše zeměpisná šířka. Tento obraz kombinuje 325 snímků pořizovaných každých 30 sekund po dobu přes 162 minut. Snímky byly pořízeny tento měsíc brzy po západu Slunce a měsíční světlo ozařuje zasněženou a pustou krajinu na severozápadě Íránu. Jasná čára za osamělým stromem je zapadající planeta Venuše.
Oprava: Na chybějící slovo vertikála upozornil Josef Papež.

Téměř v hyperprostoru: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Earth - Our Home Planet
  2. NASA: Equator
  3. Wikipedia: Celestial_equator
  4. APOD: 2018-02-08 Měsíční motýlek a stopy hvězd
  5. NASA: The Celestial Sphere
  6. Wikipedia: File:Male_Weimeraner_Following_a_Scent_Trail_in_the_Snow.jpg
  7. APOD: 2019-03-21 Stopy hvězd a východ Slunce při rovnodenosti
  8. Quae.nl: AstronomyAnswerBook: The Sky and Horizon
  9. Tadst.com: longitude-and-latitude-simple.png
  10. APOD: 2017-06-08 Ohnivý vodopád od měsíčního světla
  11. Wikipedia: Iran
  12. APOD: 2020-01-13 Zatmění v poušti
  13. APOD: 2012-05-08 Světlo hvězd
  14. Vimeo.com: El Cielo de Canarias 2012 / The Light of Stars

Štítky: Celestial equator, Stopy hvězd, Země


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »