Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  11. únor 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 11. únor 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Start sondy Solar Orbiter

Uznání a copyright: Derek Demeter (Emil Buehler Planetarium)

Jak ovliňuje počasí na Slunci lidstvo? Evropská kosmická agentura ESA (European Space Agency) a NASA právě vypustily sondu Solar Orbiter, aby tak mohly pomoci s odpovědí na tuto otázku. Sonda bude na dráze kolem Slunce sledovat proměnlivé sluneční světlo, sluneční vítr a magnetické pole nejenom z pozemské perspektivy, ale také z perspektivy nad a pod Sluncem. Na snímku je dlouhotrvající expozice startu sondy Solar Orbiter, na které je vidět ladný oblouk jasných motorů rakety Atlas V společnosti United Launch Alliance, když tuto sondu vynášely ze Země. Sonda Solar Orbiter v několika příštích letech využije gravitaci Země a Venuše, aby změnila směr mimo rovinu planet a přiblížila se ke Slunci blíže než Merkur. Bouřlivé počasí na Slunce, včetně slunečních vzplanutí a koronálních výronů hmoty CME (coronal mass ejections), ukázalo interferenci s elektrickými rozvodnými sítěmi na Zemi a s komunikačními družicemi na zemské orbitě. Sonda Solar Orbiter bude svá pozorování koordinovat s další Slunce obíhající Parkerovou sluneční sondou, která byla vypuštěna v roce 2018.

Start sondy Solar Orbiter do vesmíru: Podívejte se na záznam.

Seznam odkazů v popisu

  1. ESA.int: European Space Agency
  2. NASA: National Aeronautics and Space Administration
  3. NASA: Solar Orbiter
  4. NASA: The Solar Wind
  5. NASA: The Key to Understanding the Sun
  6. Instagram.com: capturing_the_cosmos
  7. Youtu.be: Solar Orbiter Launch to Spot the Sun
  8. ESA.int: Solar Orbiter
  9. Wikipedia: Atlas_V
  10. ULAlaunch.com: United Launch Alliance
  11. ESA.int: LIFTOFF FOR SOLAR ORBITER, ESA'S MISSION TO FACE THE SUN UP CLOSE
  12. APOD: 2017-07-09 Země v noci
  13. Wikipedia: Solar_Orbiter
  14. Wikipedia: Gravity_assist
  15. NASA: Solar Orbiter Orbit Views
  16. APOD: 2017-02-25 Panoráma se všemi planetami
  17. NASA: Sun - Our star
  18. APOD: 2019-05-26 Sluneční protuberance z SDO
  19. APOD: 2018-09-02 Silné sluneční vzplanutí
  20. NASA: CME Week: The Difference Between Flares and CMEs
  21. NASA: The Day the Sun Brought Darkness
  22. NASA: Safeguarding Our Satellites From the Sun
  23. APOD: 2020-01-21 Parker: Zvuky slunečního větru
  24. JHUapl.edu: Parker Solar Probe
  25. APOD: 2018-08-15 Start Parkerovy sluneční sondy

Štítky: Launch, Solar Orbiter, Slunce


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »