Co je to za barevné oblouky na obloze? Podobně, jako duha vzniká při dešti, tak tak oblouky slunečního světla rozložené do barevných komponent mohou být důsledkem vználešní ledových krystalků v zemské atmosféře, které dohromady působí jako obří hranol. Vrchol barevného oblouku...
Proč by se měla mračna jevit v různých barvách? Protože ledové krystalky ve vzdálených mračnech cirrus působí jako malé vznášející se hranoly. Cirkumhorizontální oblouk se někdy pro svůj vzhled plamene nazývá ohnivá duha a je rovnoběžný s obzorem. Aby byl cirkumhorizontální oblouk vidět,...
Co obrátilo duhu na obloze? Cirkumhorizontální oblouk, kterému se někdy pro jeho plamenům podobné vzezření říká ohnivá duha, je tvořen ledem a ne ohněm. Aby byl cirkumhorizontální oblouk viditelný, tak Slunce musí být alepoň 58 stupňů vysoko na obloze, kde jsou zároveň oblaka cirrus. Navíc...
Co je to za barevné oblouky na obloze? Podobně, jako duha vzniká při dešti, tak tak oblouky slunečního světla rozložené do barevných komponent mohou být důsledkem vználešní ledových krystalků v zemské atmosféře, které dohromady působí jako obří hranol. Vrchol barevného oblouku...
Proč by se měla mračna jevit v různých barvách? Protože ledové krystalky ve vzdálených mračnech cirrus působí jako malé vznášející se hranoly. Cirkumhorizontální oblouk se někdy pro svůj vzhled plamene nazývá ohnivá duha a je rovnoběžný s obzorem. Aby byl cirkumhorizontální oblouk vidět,...
Co obrátilo duhu na obloze? Cirkumhorizontální oblouk, kterému se někdy pro jeho plamenům podobné vzezření říká ohnivá duha, je tvořen ledem a ne ohněm. Aby byl cirkumhorizontální oblouk viditelný, tak Slunce musí být alepoň 58 stupňů vysoko na obloze, kde jsou zároveň oblaka cirrus. Navíc...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
