Tento díl RoV o kosmickém počasí je zaměřen na polární záře. Mladá slovenská vědkyně Míša Brchnelová nám s pomocí animací ukáže, kde a jak vznikají, kam se na ně jet podívat a jak úspěšně je lze pomocí počítačových simulací předvídat.
Jak jsme se sem dostali? Víme, že žijeme na planetě obíhající kolem hvězdy a ta obíhá kolem galaxie, ale jak to všechno vzniklo? Protože se náš vesmír pohybuje příliš pomalu na to, abychom ho mohli sledovat, tak vznikají počítačové simulace rychlejšího pohybu, které nám to mohou...
Straší v našem vesmíru? Podle této mapy temné hmoty to tak může vypadat. Předpokládáným vysvětlením, proč galaxie rotují tak rychle, proč kupy galaxií obíhají tak rychle, proč gravitační čočky světlo ohýbají tak silně a proč je viditelná hmota rozprostřena tak jak je, ať už ...
Tento díl RoV o kosmickém počasí je zaměřen na polární záře. Mladá slovenská vědkyně Míša Brchnelová nám s pomocí animací ukáže, kde a jak vznikají, kam se na ně jet podívat a jak úspěšně je lze pomocí počítačových simulací předvídat.
Jak jsme se sem dostali? Víme, že žijeme na planetě obíhající kolem hvězdy a ta obíhá kolem galaxie, ale jak to všechno vzniklo? Protože se náš vesmír pohybuje příliš pomalu na to, abychom ho mohli sledovat, tak vznikají počítačové simulace rychlejšího pohybu, které nám to mohou...
Straší v našem vesmíru? Podle této mapy temné hmoty to tak může vypadat. Předpokládáným vysvětlením, proč galaxie rotují tak rychle, proč kupy galaxií obíhají tak rychle, proč gravitační čočky světlo ohýbají tak silně a proč je viditelná hmota rozprostřena tak jak je, ať už ...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.
