Tento zlověstný, temný útvar, který se rozlézá po tváři Slunce, je koronální díra, oblast s nízkou hustotou, která se zvedá nad povrch a kde se sluneční magnetické pole volně otevírá do meziplanetárního prostoru. Koronální díry se už od 1960-tých let rozsáhle studují z vesmíru v...
Temná oblast pod slunečním rovníkem je koronální díra, oblast s nízkou hustotou, která se rozprostírá nad povrch, kde se smyčky slunečního magnetického pole volně otevírají do meziplanetárního prostoru. Snímek ve falešných barvách byl pořízen 12. září v extrémním ultrafialovém světle...
Tento zlověstný tmavý útvar, který se rozprostírá přes tvář aktivního slunce je koronální díra. Je to nízkohustotní oblast rozkládající se nad povrchem, kde se sluneční magnetické pole volně otevírá do meziplanetárního prostoru. Od let 1960 se koronální díry rozsáhle studují...
Tento zlověstný, temný útvar, který se rozlézá po tváři Slunce, je koronální díra, oblast s nízkou hustotou, která se zvedá nad povrch a kde se sluneční magnetické pole volně otevírá do meziplanetárního prostoru. Koronální díry se už od 1960-tých let rozsáhle studují z vesmíru v...
Temná oblast pod slunečním rovníkem je koronální díra, oblast s nízkou hustotou, která se rozprostírá nad povrch, kde se smyčky slunečního magnetického pole volně otevírají do meziplanetárního prostoru. Snímek ve falešných barvách byl pořízen 12. září v extrémním ultrafialovém světle...
Tento zlověstný tmavý útvar, který se rozprostírá přes tvář aktivního slunce je koronální díra. Je to nízkohustotní oblast rozkládající se nad povrchem, kde se sluneční magnetické pole volně otevírá do meziplanetárního prostoru. Od let 1960 se koronální díry rozsáhle studují...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
