Tyto baktérie by mohly přežít na jiné planetě. Baktérie Deinococcus radiodurans (D. rad) v pozemských laboratořích přežívají extrémní úrovně radiace, extrémní teploty, dehydrataci i expozice vůči genotoxickým chemikáliím. Mají také úžasnou schopnost opravit svoji vlastní DNA, obvykle do...
Tyto baktérie by mohly přežít na jiné planetě. Baktérie Deinococcus radiodurans (D. rad) přežívají v pozemských laboratořích extrémní úrovně radiace, extrémní teploty, dehydrataci i expozice vůči genotoxickým chemikáliím. Mají také úžasnou schopnost opravit svoji vlastní DNA, obvykle...
Jak mohla galaxie získat tvar prstence? Lem modré galaxie zachycené vpravo je nesmírná prstencovitá struktura o průměru 150 000 světelných let, která se skládá z nově vzniklých, extrémně jasných a hmotných hvězd. Tato galaxie AM 0644-741 je též známá jako prstencová galaxie a její tvar...
Tyto bakterie by mohly přežít na jiné planetě. Deinococcus radiodurans (D. rad) přežívají v pozemských laboratořích extrémní úrovně radiace, extremní teploty, dehydrataci i expozice vůči genotoxickým chemikáliím. Mají také úžasnou schopnost opravit svoji vlastní DNA, obvykle do 48 hodin....
Tyto baktérie by mohly přežít na jiné planetě. Baktérie Deinococcus radiodurans (D. rad) v pozemských laboratořích přežívají extrémní úrovně radiace, extrémní teploty, dehydrataci i expozice vůči genotoxickým chemikáliím. Mají také úžasnou schopnost opravit svoji vlastní DNA, obvykle do...
Tyto baktérie by mohly přežít na jiné planetě. Baktérie Deinococcus radiodurans (D. rad) přežívají v pozemských laboratořích extrémní úrovně radiace, extrémní teploty, dehydrataci i expozice vůči genotoxickým chemikáliím. Mají také úžasnou schopnost opravit svoji vlastní DNA, obvykle...
Jak mohla galaxie získat tvar prstence? Lem modré galaxie zachycené vpravo je nesmírná prstencovitá struktura o průměru 150 000 světelných let, která se skládá z nově vzniklých, extrémně jasných a hmotných hvězd. Tato galaxie AM 0644-741 je též známá jako prstencová galaxie a její tvar...
Tyto bakterie by mohly přežít na jiné planetě. Deinococcus radiodurans (D. rad) přežívají v pozemských laboratořích extrémní úrovně radiace, extremní teploty, dehydrataci i expozice vůči genotoxickým chemikáliím. Mají také úžasnou schopnost opravit svoji vlastní DNA, obvykle do 48 hodin....
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
