První přímý snímek extrasolární planety, která obíhá hvězdu podobnou našemu Slunci byl potvrzen. Ta je vzdálená 500 světelných let v souhvězdí Štíra (Scorpius) a mateřská hvězda katalogizovaná jako 1RXS J160929.1-210524 je jen o něco méně hmotná a chladnější, než Slunce. Tato hvězda je ovšem...
Jak obvyklé jsou planetární soustavy jako je naše sluneční soustava? Za dvanáct let do roku 2008 bylo nalezeno přes 300 kandidátů planetárních soustav obíhajících hvězdy. Žádný ale nebyl přímo zobrazen, jen několik vykazovalo náznaky více planet a mnoho z nich mělo planetu velikosti Jupiteru...
Pozorováním a čekáním astronomové už objevili více jak 70 planet, jenž obíhají kolem hvězd jiných než Slunce. Doposud měly téměř všechny tyto extrasolární planety velmi protáhlé dráhy, nacházely se nepříjemně blízko u svých mateřských hvězd nebo se nacházely v bizardních, nehostinných...
První přímý snímek extrasolární planety, která obíhá hvězdu podobnou našemu Slunci byl potvrzen. Ta je vzdálená 500 světelných let v souhvězdí Štíra (Scorpius) a mateřská hvězda katalogizovaná jako 1RXS J160929.1-210524 je jen o něco méně hmotná a chladnější, než Slunce. Tato hvězda je ovšem...
Jak obvyklé jsou planetární soustavy jako je naše sluneční soustava? Za dvanáct let do roku 2008 bylo nalezeno přes 300 kandidátů planetárních soustav obíhajících hvězdy. Žádný ale nebyl přímo zobrazen, jen několik vykazovalo náznaky více planet a mnoho z nich mělo planetu velikosti Jupiteru...
Pozorováním a čekáním astronomové už objevili více jak 70 planet, jenž obíhají kolem hvězd jiných než Slunce. Doposud měly téměř všechny tyto extrasolární planety velmi protáhlé dráhy, nacházely se nepříjemně blízko u svých mateřských hvězd nebo se nacházely v bizardních, nehostinných...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.
