Jednou z činností Společnosti pro meziplanetární hmotu je soustavné pozorování komet a měření jejich jasnosti přes elektronická záznamová zařízení, nebo pořizování vizuálních odhadů. Taková pozorovnání jsou důležitá, pomahají určit fotometrické chování komet v různých vzdálenostech od Slunce,...
Prakticky vše, co o vesmíru víme, víme díky pozorování fotonů, které nám přináší obrazy vzdálených kosmických objektů. Během poslední prázdninové soboty 2. září 2017, v době od 10:00 do 20:00 hodin, nás Mgr. Filip Hroch, Ph.D. z Masarykovy univerzity Brno, seznámí s některými...
Měření světelných veličin v astronomii je úloha zásadního významu. Že hvězdy svítí různě jasně vnímá již dítě v předškolním věku, pokud ovšem v současných poměrech má vůbec možnost hvězdnou oblohu spatřit. Proto také pokus o jakési změření jasnosti hvězd pochází již ze starověku. V tomto...
Jednou z činností Společnosti pro meziplanetární hmotu je soustavné pozorování komet a měření jejich jasnosti přes elektronická záznamová zařízení, nebo pořizování vizuálních odhadů. Taková pozorovnání jsou důležitá, pomahají určit fotometrické chování komet v různých vzdálenostech od Slunce,...
Prakticky vše, co o vesmíru víme, víme díky pozorování fotonů, které nám přináší obrazy vzdálených kosmických objektů. Během poslední prázdninové soboty 2. září 2017, v době od 10:00 do 20:00 hodin, nás Mgr. Filip Hroch, Ph.D. z Masarykovy univerzity Brno, seznámí s některými...
Měření světelných veličin v astronomii je úloha zásadního významu. Že hvězdy svítí různě jasně vnímá již dítě v předškolním věku, pokud ovšem v současných poměrech má vůbec možnost hvězdnou oblohu spatřit. Proto také pokus o jakési změření jasnosti hvězd pochází již ze starověku. V tomto...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.
