Tato mozaika drobící se komety Schwassmann-Wachmann 3 zabírá její dráhu v délce asi 6 stupňů (12 úplňků). Obrázek pořizovaný od 4. do 6. května infračervenou kamerou Spitzerova kosmického dalekohledu zachycuje asi 45 z 60 nebo více abecedně katalogizovaných velkých kometárních...
Fragment C z drobící se komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3 přešel 8. května při svém rychlém pohybu pozemskou noční oblohou skoro přímo před Prstencovou mlhovinou M57 a před slabou spirální galaxií IC 1296. Na tomto krásném pohledu dělí jasnou hlavu fragmentu C od M57 pouhá 1/10 stupně a...
Jak se 8. května blížilo svítání, tak astronom Stefan Seip pozorně sledoval, jak se fragment C rozpadlé komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3 blíží k Prstencové mlhovině M57 a ke slabé spirální galaxii IC 1296. I když se zdálo, že je tato trojice dostatečně blízko u sebe při této opravdu...
Tato mozaika drobící se komety Schwassmann-Wachmann 3 zabírá její dráhu v délce asi 6 stupňů (12 úplňků). Obrázek pořizovaný od 4. do 6. května infračervenou kamerou Spitzerova kosmického dalekohledu zachycuje asi 45 z 60 nebo více abecedně katalogizovaných velkých kometárních...
Fragment C z drobící se komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3 přešel 8. května při svém rychlém pohybu pozemskou noční oblohou skoro přímo před Prstencovou mlhovinou M57 a před slabou spirální galaxií IC 1296. Na tomto krásném pohledu dělí jasnou hlavu fragmentu C od M57 pouhá 1/10 stupně a...
Jak se 8. května blížilo svítání, tak astronom Stefan Seip pozorně sledoval, jak se fragment C rozpadlé komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3 blíží k Prstencové mlhovině M57 a ke slabé spirální galaxii IC 1296. I když se zdálo, že je tato trojice dostatečně blízko u sebe při této opravdu...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
