Deformovanou galaxii NGC 2442 naleznete v jižním souhvězdí Létající ryby (Volans). Galaxie se nachází ve vzdálenosti asi 50 milionů světelných let a její dvě spirální ramena vycházející z výrazné centrální příčky, která jí na tomto hlubokém a barevném snímku dodávají hákovitý vzhled, přičemž po...
V jižním souhvězdí Létající ryby (Volans). naleznete deformovanou galaxii NGC 2442. Galaxie se nachází ve vzdálenosti asi 50 milionů světelných roků a její dvě spirální ramena vycházející z výrazné centrální příčky jí na tomto hlubokém barevném snímku dodávají hákovitý vzhled, přičemž po celém...
Spirální galaxie M31 (vlevo) a M33 jsou obě velkými členy Místní skupiny spolu s naší Mléčnou dráhou a od sebe je na obloze dělí asi 14 stupňů (28 úplňků). Tato širokoúhlá teleskopická mozaika zachycuje barevné podrobnosti spirálních struktur v obou galaxiích a zdá se, že obě hmotné galaxie...
V jižním souhvězdí Létající ryby (Piscis Volans) je vidět tato zborcená galaxie NGC 2442. Dvě spirální ramena, která vyrůstají z centrální příčky této asi 50 miliónů světelných let vzdálené galaxie, vypadají na širokoúhlých snímcích jako háky. Podrobná mozaika sestavená ze snímků...
V jižním souhvězdí Létající ryby ([Piscis] Volans) se nachází zborcená galaxie NGC 2442. Z výrazné příčky této galaxie vzdálené asi 50 miliónů světelných let vybíhají dvě spirální ramena a dávají jí hákovitý vzhled. Tento hloubkový barevný snímek také ukazuje zakrývající pásy prachu v...
V jižním souhvězdí létající ryby - (Piscis) Volans se nachází zborcená galaxie NGC 2442. Leží ve vzdálenosti asi 50 miliónů světelných let a její dvě spirální ramena se rozpínají z výrazné centrální příčky, což jí dává vzhled zlověstného tvaru háku. Tento výrazný barevný snímek také...
Deformovanou galaxii NGC 2442 naleznete v jižním souhvězdí Létající ryby (Volans). Galaxie se nachází ve vzdálenosti asi 50 milionů světelných let a její dvě spirální ramena vycházející z výrazné centrální příčky, která jí na tomto hlubokém a barevném snímku dodávají hákovitý vzhled, přičemž po...
V jižním souhvězdí Létající ryby (Volans). naleznete deformovanou galaxii NGC 2442. Galaxie se nachází ve vzdálenosti asi 50 milionů světelných roků a její dvě spirální ramena vycházející z výrazné centrální příčky jí na tomto hlubokém barevném snímku dodávají hákovitý vzhled, přičemž po celém...
Spirální galaxie M31 (vlevo) a M33 jsou obě velkými členy Místní skupiny spolu s naší Mléčnou dráhou a od sebe je na obloze dělí asi 14 stupňů (28 úplňků). Tato širokoúhlá teleskopická mozaika zachycuje barevné podrobnosti spirálních struktur v obou galaxiích a zdá se, že obě hmotné galaxie...
V jižním souhvězdí Létající ryby (Piscis Volans) je vidět tato zborcená galaxie NGC 2442. Dvě spirální ramena, která vyrůstají z centrální příčky této asi 50 miliónů světelných let vzdálené galaxie, vypadají na širokoúhlých snímcích jako háky. Podrobná mozaika sestavená ze snímků...
V jižním souhvězdí Létající ryby ([Piscis] Volans) se nachází zborcená galaxie NGC 2442. Z výrazné příčky této galaxie vzdálené asi 50 miliónů světelných let vybíhají dvě spirální ramena a dávají jí hákovitý vzhled. Tento hloubkový barevný snímek také ukazuje zakrývající pásy prachu v...
V jižním souhvězdí létající ryby - (Piscis) Volans se nachází zborcená galaxie NGC 2442. Leží ve vzdálenosti asi 50 miliónů světelných let a její dvě spirální ramena se rozpínají z výrazné centrální příčky, což jí dává vzhled zlověstného tvaru háku. Tento výrazný barevný snímek také...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
