Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před naším letopočtem se Halloween slaví jako čtvrtící den, den na půli cesty mezi rovnodenností (stejný den / stejná noc) a slunovratem (minimální den / maximální noc na severní polokouli). I když v moderním kalendáři Halloween...
Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před Kristem se Halloween slaví jako den křížící čtvrtinu, tedy den na půli cesty mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (nejkratší den a nejdelší noc na severní polokouli). I když se v moderním kalendáři Halloween...
Původ Halloweenu je starodávný a astronomický. Halloween se slavil už od 5. století př.Kr. jako čtvrtící den, den v půli mezi rovnodenností (stejná délka dne a noci) a slunovratem (nejkratší den a nejdelší noc na severní polokouli). I když Halloween nastává zítra, tak s...
Původ svátku Halloween je starobylý a astronomický. Už v pátém století př.Kr. se Halloween slavil jako čtvrtící den (cross-quarter day), tedy den v půli mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc). V našem moderním...
Původ Halloweenu je starobylý a astronomický. Již od 5. století před Kristem byl Halloween slaven jako čtvrtící den (cross-quarter day), den napůl cesty mezi rovnodenností (stejná délka dne a noci) a slunovratem (minimální nebo maximální délka noci na severní polokouli). V...
Původ svátku Halloween je starobylý a astronomický. Už v pátém století př.Kr. se Halloween slavil jako čtvrtící den (cross-quarter day), tedy den v půli mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc). V našem moderním...
Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před naším letopočtem se Halloween slaví jako čtvrtící den, den na půli cesty mezi rovnodenností (stejný den / stejná noc) a slunovratem (minimální den / maximální noc na severní polokouli). I když v moderním kalendáři Halloween...
Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před Kristem se Halloween slaví jako den křížící čtvrtinu, tedy den na půli cesty mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (nejkratší den a nejdelší noc na severní polokouli). I když se v moderním kalendáři Halloween...
Původ Halloweenu je starodávný a astronomický. Halloween se slavil už od 5. století př.Kr. jako čtvrtící den, den v půli mezi rovnodenností (stejná délka dne a noci) a slunovratem (nejkratší den a nejdelší noc na severní polokouli). I když Halloween nastává zítra, tak s...
Původ svátku Halloween je starobylý a astronomický. Už v pátém století př.Kr. se Halloween slavil jako čtvrtící den (cross-quarter day), tedy den v půli mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc). V našem moderním...
Původ Halloweenu je starobylý a astronomický. Již od 5. století před Kristem byl Halloween slaven jako čtvrtící den (cross-quarter day), den napůl cesty mezi rovnodenností (stejná délka dne a noci) a slunovratem (minimální nebo maximální délka noci na severní polokouli). V...
Původ svátku Halloween je starobylý a astronomický. Už v pátém století př.Kr. se Halloween slavil jako čtvrtící den (cross-quarter day), tedy den v půli mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc). V našem moderním...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
