Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před naším letopočtem se Halloween slaví jako čtvrtící den, den na půli cesty mezi rovnodenností (stejný den / stejná noc) a slunovratem (minimální den / maximální noc na severní polokouli). I když v moderním kalendáři Halloween...
Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před Kristem se Halloween slaví jako den křížící čtvrtinu, tedy den na půli cesty mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (nejkratší den a nejdelší noc na severní polokouli). I když se v moderním kalendáři Halloween...
Původ Halloweenu je starodávný a astronomický. Halloween se slavil už od 5. století př.Kr. jako čtvrtící den, den v půli mezi rovnodenností (stejná délka dne a noci) a slunovratem (nejkratší den a nejdelší noc na severní polokouli). I když Halloween nastává zítra, tak s...
Původ svátku Halloween je starobylý a astronomický. Už v pátém století př.Kr. se Halloween slavil jako čtvrtící den (cross-quarter day), tedy den v půli mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc). V našem moderním...
Původ Halloweenu je starobylý a astronomický. Již od 5. století před Kristem byl Halloween slaven jako čtvrtící den (cross-quarter day), den napůl cesty mezi rovnodenností (stejná délka dne a noci) a slunovratem (minimální nebo maximální délka noci na severní polokouli). V...
Původ svátku Halloween je starobylý a astronomický. Už v pátém století př.Kr. se Halloween slavil jako čtvrtící den (cross-quarter day), tedy den v půli mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc). V našem moderním...
Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před naším letopočtem se Halloween slaví jako čtvrtící den, den na půli cesty mezi rovnodenností (stejný den / stejná noc) a slunovratem (minimální den / maximální noc na severní polokouli). I když v moderním kalendáři Halloween...
Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před Kristem se Halloween slaví jako den křížící čtvrtinu, tedy den na půli cesty mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (nejkratší den a nejdelší noc na severní polokouli). I když se v moderním kalendáři Halloween...
Původ Halloweenu je starodávný a astronomický. Halloween se slavil už od 5. století př.Kr. jako čtvrtící den, den v půli mezi rovnodenností (stejná délka dne a noci) a slunovratem (nejkratší den a nejdelší noc na severní polokouli). I když Halloween nastává zítra, tak s...
Původ svátku Halloween je starobylý a astronomický. Už v pátém století př.Kr. se Halloween slavil jako čtvrtící den (cross-quarter day), tedy den v půli mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc). V našem moderním...
Původ Halloweenu je starobylý a astronomický. Již od 5. století před Kristem byl Halloween slaven jako čtvrtící den (cross-quarter day), den napůl cesty mezi rovnodenností (stejná délka dne a noci) a slunovratem (minimální nebo maximální délka noci na severní polokouli). V...
Původ svátku Halloween je starobylý a astronomický. Už v pátém století př.Kr. se Halloween slavil jako čtvrtící den (cross-quarter day), tedy den v půli mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc). V našem moderním...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
