Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před naším letopočtem se Halloween slaví jako čtvrtící den, den na půli cesty mezi rovnodenností (stejný den / stejná noc) a slunovratem (minimální den / maximální noc na severní polokouli). I když v moderním kalendáři Halloween...
Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před Kristem se Halloween slaví jako den křížící čtvrtinu, tedy den na půli cesty mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (nejkratší den a nejdelší noc na severní polokouli). I když se v moderním kalendáři Halloween...
Původ Halloweenu je starodávný a astronomický. Halloween se slavil už od 5. století př.Kr. jako čtvrtící den, den v půli mezi rovnodenností (stejná délka dne a noci) a slunovratem (nejkratší den a nejdelší noc na severní polokouli). I když Halloween nastává zítra, tak s...
Původ svátku Halloween je starobylý a astronomický. Už v pátém století př.Kr. se Halloween slavil jako čtvrtící den (cross-quarter day), tedy den v půli mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc). V našem moderním...
Původ Halloweenu je starobylý a astronomický. Již od 5. století před Kristem byl Halloween slaven jako čtvrtící den (cross-quarter day), den napůl cesty mezi rovnodenností (stejná délka dne a noci) a slunovratem (minimální nebo maximální délka noci na severní polokouli). V...
Původ svátku Halloween je starobylý a astronomický. Už v pátém století př.Kr. se Halloween slavil jako čtvrtící den (cross-quarter day), tedy den v půli mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc). V našem moderním...
Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před naším letopočtem se Halloween slaví jako čtvrtící den, den na půli cesty mezi rovnodenností (stejný den / stejná noc) a slunovratem (minimální den / maximální noc na severní polokouli). I když v moderním kalendáři Halloween...
Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před Kristem se Halloween slaví jako den křížící čtvrtinu, tedy den na půli cesty mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (nejkratší den a nejdelší noc na severní polokouli). I když se v moderním kalendáři Halloween...
Původ Halloweenu je starodávný a astronomický. Halloween se slavil už od 5. století př.Kr. jako čtvrtící den, den v půli mezi rovnodenností (stejná délka dne a noci) a slunovratem (nejkratší den a nejdelší noc na severní polokouli). I když Halloween nastává zítra, tak s...
Původ svátku Halloween je starobylý a astronomický. Už v pátém století př.Kr. se Halloween slavil jako čtvrtící den (cross-quarter day), tedy den v půli mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc). V našem moderním...
Původ Halloweenu je starobylý a astronomický. Již od 5. století před Kristem byl Halloween slaven jako čtvrtící den (cross-quarter day), den napůl cesty mezi rovnodenností (stejná délka dne a noci) a slunovratem (minimální nebo maximální délka noci na severní polokouli). V...
Původ svátku Halloween je starobylý a astronomický. Už v pátém století př.Kr. se Halloween slavil jako čtvrtící den (cross-quarter day), tedy den v půli mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc). V našem moderním...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.
