Kdyby bylo naše Slunce součástí této hvězdokupy, tak by noční obloha zářila jako klenotnice plná jasných hvězd. Hvězdokupa M53, též katalogizovaná jako NGC 5024, je jednou z asi 250 kulových hvězdokup, které v naší Galaxii přežily. Většina hvězd v M53 je starších a červenějších, než naše Slunce,...
Jak vznikla tato podivná galaxie? Astronomové se stali detektivy, aby se pokusili zjistit, co způsobilo tu neobvyklou změť hvězd, plynu a prachu, což je NGC 1316. Předběžná prohlídka ukazuje, že NGC 1316 je enormní eliptickou galaxií, do které patří i tmavé prachové pásy, které jsou...
Mléčné dráze kdysi kralovaly kulové hvězdokupy. Za těch dávných časů, kdy se ponejprv formovala naše Galaxie, sídlily v naší Galaxii možná tisíce kup. Dnes tam zůstalo možná 200 kup. V průběhu věků bylo hodně kulových hvězdokup zničeno opakovanými osudnými přiblíženími jedné s druhou nebo s...
Kdyby bylo naše Slunce součástí této hvězdokupy, tak by noční obloha zářila jako klenotnice plná jasných hvězd. Hvězdokupa M53, též katalogizovaná jako NGC 5024, je jednou z asi 250 kulových hvězdokup, které v naší Galaxii přežily. Většina hvězd v M53 je starších a červenějších, než naše Slunce,...
Jak vznikla tato podivná galaxie? Astronomové se stali detektivy, aby se pokusili zjistit, co způsobilo tu neobvyklou změť hvězd, plynu a prachu, což je NGC 1316. Předběžná prohlídka ukazuje, že NGC 1316 je enormní eliptickou galaxií, do které patří i tmavé prachové pásy, které jsou...
Mléčné dráze kdysi kralovaly kulové hvězdokupy. Za těch dávných časů, kdy se ponejprv formovala naše Galaxie, sídlily v naší Galaxii možná tisíce kup. Dnes tam zůstalo možná 200 kup. V průběhu věků bylo hodně kulových hvězdokup zničeno opakovanými osudnými přiblíženími jedné s druhou nebo s...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
