Co jsou ty podivné vesmírné koule? Tato neprůhledná mračna mezihvězdném prachu, která se nacházejí v bohatém hvězdném poli a zářícím vodíku, jsou tak velká, že by z nich mohly vzniknout hvězdy. Jejich domovem je jasná hvězdná školka IC 2944 vzdálená asi 7 600 světelných roků v souhvězdí Kentaura...
Tento vesmírný pohled ukazuje jinak slabou emisní mlhovinu IC 410 zachycenou pod jasnou nizozemskou oblohou pomocí dalekohledu a úzkopásmových filtrů. Od středu vpravo nahoře můžete spatřit dva pozoruhodné obyvatele mezihvězdného jezírka plynu a prachu, známé jako Pulci z IC 410. Mlhovina samotná,...
Z vajec tohoto obřího kuřete mohou vznikat hvězdy. Emisní mlhovina, která je vidět vybarvená vědecky přiřazenými barvami, je sice katalogizována jako IC 2944, ale je také kvůli svému vnějšímu tvaru známa jako mlhovina Běžící kuře. Ve spodní části obrázku jsou malá, tmavá molekulární mračna která...
Z vajec tohoto obrovského kuřete mohou vzniknout hvězdy. Emisní mlhovina, která je vidět vybarvená vědecky přiřazenými barvami, je sice katalogizována jako IC 2944, ale je také kvůli svému vnějšímu tvaru známa jako mlhovina Běžící kuře. Nahoře obrázku jsou malá, tmavá molekulární mračna, která...
Na pozadí na hvězdy bohatého pole a zářícího vodíku na tomto podrobném snímku IC 2944, jasné hvězdotvorné oblasti vzdálené 5900 světelných let v souhvězdí Kentaur (Centaurus) z Hubblova kosmického dalekohledu, jsou v siluetě vidět neprůhledná mračna mezihvězdného plynu a prachu. Tu největší...
Bohatá pole hvězd a zářící vodík dávají vynikat siluetám hustých neprůhledných mračen mezihvězdného plynu a prachu na tomto podrobném snímku IC 2944, oblasti vznikajících jasných hvězd v Kentaurovi 5900 světelných let daleko. Snímek pořídil dalekohled Hubble Space Telescope. Největší z...
Co jsou ty podivné vesmírné koule? Tato neprůhledná mračna mezihvězdném prachu, která se nacházejí v bohatém hvězdném poli a zářícím vodíku, jsou tak velká, že by z nich mohly vzniknout hvězdy. Jejich domovem je jasná hvězdná školka IC 2944 vzdálená asi 7 600 světelných roků v souhvězdí Kentaura...
Tento vesmírný pohled ukazuje jinak slabou emisní mlhovinu IC 410 zachycenou pod jasnou nizozemskou oblohou pomocí dalekohledu a úzkopásmových filtrů. Od středu vpravo nahoře můžete spatřit dva pozoruhodné obyvatele mezihvězdného jezírka plynu a prachu, známé jako Pulci z IC 410. Mlhovina samotná,...
Z vajec tohoto obřího kuřete mohou vznikat hvězdy. Emisní mlhovina, která je vidět vybarvená vědecky přiřazenými barvami, je sice katalogizována jako IC 2944, ale je také kvůli svému vnějšímu tvaru známa jako mlhovina Běžící kuře. Ve spodní části obrázku jsou malá, tmavá molekulární mračna která...
Z vajec tohoto obrovského kuřete mohou vzniknout hvězdy. Emisní mlhovina, která je vidět vybarvená vědecky přiřazenými barvami, je sice katalogizována jako IC 2944, ale je také kvůli svému vnějšímu tvaru známa jako mlhovina Běžící kuře. Nahoře obrázku jsou malá, tmavá molekulární mračna, která...
Na pozadí na hvězdy bohatého pole a zářícího vodíku na tomto podrobném snímku IC 2944, jasné hvězdotvorné oblasti vzdálené 5900 světelných let v souhvězdí Kentaur (Centaurus) z Hubblova kosmického dalekohledu, jsou v siluetě vidět neprůhledná mračna mezihvězdného plynu a prachu. Tu největší...
Bohatá pole hvězd a zářící vodík dávají vynikat siluetám hustých neprůhledných mračen mezihvězdného plynu a prachu na tomto podrobném snímku IC 2944, oblasti vznikajících jasných hvězd v Kentaurovi 5900 světelných let daleko. Snímek pořídil dalekohled Hubble Space Telescope. Největší z...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.
