Jak vznikly tyto dlouhé a skoro přímé rýhy na Marsu? Přímé rýhy se objevují po stranách některých písečných svahů při marťanském jaru, mají téměř konstantní šířku, jsou dlouhé až 2 kilometry a po svých stranách mají vyvýšené okraje. Zdá se, že na rozdíl od většiny vodních toků nemají na úpatí...
Vzrušující obrázky roklí na Marsu nabídly výrazný důkaz nedávné tekoucí vody. Ale Mars je příliš chladný a jeho atmosféra je příliš tenká než aby na jeho povrchu mohla existovat tekutá voda. Stále ještě nové a působivé vysvětlení pro rokle vymleté tekutou vodou je inspirováno...
Co mohlo vytvořit tyto neobvyklé kanály? Uvnitř Newton Basin na Marsu probíhají odshora ke dnu početné úzké kanály. Snímek nahoře pokrývá oblast o rozměru asi 1500 metrů. Tyto i další rokle na Marsu byly objeveny na nedávných snímcích s vysokým rozlišením, které pořídila družice Mars...
Jak vznikly tyto dlouhé a skoro přímé rýhy na Marsu? Přímé rýhy se objevují po stranách některých písečných svahů při marťanském jaru, mají téměř konstantní šířku, jsou dlouhé až 2 kilometry a po svých stranách mají vyvýšené okraje. Zdá se, že na rozdíl od většiny vodních toků nemají na úpatí...
Vzrušující obrázky roklí na Marsu nabídly výrazný důkaz nedávné tekoucí vody. Ale Mars je příliš chladný a jeho atmosféra je příliš tenká než aby na jeho povrchu mohla existovat tekutá voda. Stále ještě nové a působivé vysvětlení pro rokle vymleté tekutou vodou je inspirováno...
Co mohlo vytvořit tyto neobvyklé kanály? Uvnitř Newton Basin na Marsu probíhají odshora ke dnu početné úzké kanály. Snímek nahoře pokrývá oblast o rozměru asi 1500 metrů. Tyto i další rokle na Marsu byly objeveny na nedávných snímcích s vysokým rozlišením, které pořídila družice Mars...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
