Velmi studenou, 40 světelných let vzdálenou trpasličí hvězdu TRAPPIST-1 obíhá 7 planet. Astronomové v květnu 2016 oznámili objev tří planet v soustavě TRAPPIST-1, kterou objevil malý dalekohled TRAPPIST (Transiting Planets and Planetesimals Small Telescope). Jak bylo právě oznámeno, tak další...
Velmi studenou, 40 světelných let vzdálenou trpasličí hvězdu TRAPPIST-1 obíhá 7 planet. Astronomové v květnu 2016 oznámili objev tří planet v soustavě TRAPPIST-1, kterou objevil malý dalekohled TRAPPIST (Transiting Planets and Planetesimals Small Telescope). Jak bylo právě oznámeno, tak další...
Kolem ultrachladného trpaslíka TRAPPIST-1 obíhají ve vzdálenosti zhruba 40 světelných let tři nově nalezené světy. Jejich tranzity byly poprvé detekovány belgickým robotickým dalekohledem TRAPPIST (TRAnsiting Planets and Planetesimals Small Telescope) na observatoři ESO La Silla v...
Je Země jediným pouhým světem, na kterém je možný život? Slunci podobné hvězdy mimo naši Sluneční soustavu jsou sledovány pro malé poklesy světla, které znamenají zákryty planetami, což umožňuje nalézt planety, na kterých by mohl být možný život. Tak bylo nalezeno mnoho donedávna neznámých...
Velmi studenou, 40 světelných let vzdálenou trpasličí hvězdu TRAPPIST-1 obíhá 7 planet. Astronomové v květnu 2016 oznámili objev tří planet v soustavě TRAPPIST-1, kterou objevil malý dalekohled TRAPPIST (Transiting Planets and Planetesimals Small Telescope). Jak bylo právě oznámeno, tak další...
Velmi studenou, 40 světelných let vzdálenou trpasličí hvězdu TRAPPIST-1 obíhá 7 planet. Astronomové v květnu 2016 oznámili objev tří planet v soustavě TRAPPIST-1, kterou objevil malý dalekohled TRAPPIST (Transiting Planets and Planetesimals Small Telescope). Jak bylo právě oznámeno, tak další...
Kolem ultrachladného trpaslíka TRAPPIST-1 obíhají ve vzdálenosti zhruba 40 světelných let tři nově nalezené světy. Jejich tranzity byly poprvé detekovány belgickým robotickým dalekohledem TRAPPIST (TRAnsiting Planets and Planetesimals Small Telescope) na observatoři ESO La Silla v...
Je Země jediným pouhým světem, na kterém je možný život? Slunci podobné hvězdy mimo naši Sluneční soustavu jsou sledovány pro malé poklesy světla, které znamenají zákryty planetami, což umožňuje nalézt planety, na kterých by mohl být možný život. Tak bylo nalezeno mnoho donedávna neznámých...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
Nova Sagittae 2026. Detekce tohoto objektu byla oznámena 25.8.2026 na stránce CBAT-Transient Objects Confirmation Page pod označením PNV J19450648+1822422. V cirkuláři CBET 5729 ze dne 26.8.2026 (UT) bylo potvrzeno, že se jedná o novu s přidělením označení V488 Sge. Nova se nachází nedaleko hvězdy delta Sge a na snímku je označena šipkou. Odhady její magnitudy z této noci se pohybují mezi hodnotami 7.1 - 7.5. Snímek vznikl složením 53 expozic o délce 6 sekund, pořízených za silného měsíčního světla, kdy byl Měsíc od novy na obloze vzdálen asi 48 stupňů a měl 98% osvětleného povrchu. Navíc po obloze přecházela nízká oblačnost a postupně se nasouvaly i pásy oblačnosti vysoké.
