Malý měsíc Saturnu Mimas o průměru 400 kilometrů hostí kráter Herschel o průměru 130 kilometrů, jeden z největších impaktních kráterů v celé Sluneční soustavě. Tento překvapivý pohled na malý měsíc s velkým kráterem pořídila v roce 2010 kosmická sonda Cassini na oběžné dráze Saturnu, když prolétala...
Mimas je ledový, krátery posetý měsíc Saturnu o průměru zhruba 400 kilometrů. Jeho největší kráter Herschel měří téměř 140 kilometrů. To je asi třetina průměru samotného Mimasu, takže kráter Herschel dává malému měsíčku poněkud zlověstný výraz, zvlášť pro scifi fanoušky bojové stanice Death...
Proč je tento obří kráter na Mimasu tak podivně vybarvený? Mimas je jedním z menších kulatých měsíců Saturnu a má jeden z největších impaktních kráterů v celé Sluneční soustavě, kráter Herschel. Snímek kráteru Herschel nahoře s dosud nevídanými podrobnostmi pořídila před více než...
Cokoliv co Mimas zasáhlo, tak ho skoro rozbilo. To co zůstalo je jeden z největších impaktních kráterů na jednom z nejmenších Saturnových měsíčků. Kráter se jmenuje Herschel, a to podle objevitele Mimasu v roce 1789 siru Williamu Herschelovi, má asi 130 kilometrů a je vidět nahoře. Nízká...
Malý měsíc Saturnu Mimas o průměru 400 kilometrů hostí kráter Herschel o průměru 130 kilometrů, jeden z největších impaktních kráterů v celé Sluneční soustavě. Tento překvapivý pohled na malý měsíc s velkým kráterem pořídila v roce 2010 kosmická sonda Cassini na oběžné dráze Saturnu, když prolétala...
Mimas je ledový, krátery posetý měsíc Saturnu o průměru zhruba 400 kilometrů. Jeho největší kráter Herschel měří téměř 140 kilometrů. To je asi třetina průměru samotného Mimasu, takže kráter Herschel dává malému měsíčku poněkud zlověstný výraz, zvlášť pro scifi fanoušky bojové stanice Death...
Proč je tento obří kráter na Mimasu tak podivně vybarvený? Mimas je jedním z menších kulatých měsíců Saturnu a má jeden z největších impaktních kráterů v celé Sluneční soustavě, kráter Herschel. Snímek kráteru Herschel nahoře s dosud nevídanými podrobnostmi pořídila před více než...
Cokoliv co Mimas zasáhlo, tak ho skoro rozbilo. To co zůstalo je jeden z největších impaktních kráterů na jednom z nejmenších Saturnových měsíčků. Kráter se jmenuje Herschel, a to podle objevitele Mimasu v roce 1789 siru Williamu Herschelovi, má asi 130 kilometrů a je vidět nahoře. Nízká...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
Nova Sagittae 2026. Detekce tohoto objektu byla oznámena 25.8.2026 na stránce CBAT-Transient Objects Confirmation Page pod označením PNV J19450648+1822422. V cirkuláři CBET 5729 ze dne 26.8.2026 (UT) bylo potvrzeno, že se jedná o novu s přidělením označení V488 Sge. Nova se nachází nedaleko hvězdy delta Sge a na snímku je označena šipkou. Odhady její magnitudy z této noci se pohybují mezi hodnotami 7.1 - 7.5. Snímek vznikl složením 53 expozic o délce 6 sekund, pořízených za silného měsíčního světla, kdy byl Měsíc od novy na obloze vzdálen asi 48 stupňů a měl 98% osvětleného povrchu. Navíc po obloze přecházela nízká oblačnost a postupně se nasouvaly i pásy oblačnosti vysoké.
