Malý měsíc Saturnu Mimas o průměru 400 kilometrů hostí kráter Herschel o průměru 130 kilometrů, jeden z největších impaktních kráterů v celé Sluneční soustavě. Tento překvapivý pohled na malý měsíc s velkým kráterem pořídila v roce 2010 kosmická sonda Cassini na oběžné dráze Saturnu, když prolétala...
Mimas je ledový, krátery posetý měsíc Saturnu o průměru zhruba 400 kilometrů. Jeho největší kráter Herschel měří téměř 140 kilometrů. To je asi třetina průměru samotného Mimasu, takže kráter Herschel dává malému měsíčku poněkud zlověstný výraz, zvlášť pro scifi fanoušky bojové stanice Death...
Proč je tento obří kráter na Mimasu tak podivně vybarvený? Mimas je jedním z menších kulatých měsíců Saturnu a má jeden z největších impaktních kráterů v celé Sluneční soustavě, kráter Herschel. Snímek kráteru Herschel nahoře s dosud nevídanými podrobnostmi pořídila před více než...
Cokoliv co Mimas zasáhlo, tak ho skoro rozbilo. To co zůstalo je jeden z největších impaktních kráterů na jednom z nejmenších Saturnových měsíčků. Kráter se jmenuje Herschel, a to podle objevitele Mimasu v roce 1789 siru Williamu Herschelovi, má asi 130 kilometrů a je vidět nahoře. Nízká...
Malý měsíc Saturnu Mimas o průměru 400 kilometrů hostí kráter Herschel o průměru 130 kilometrů, jeden z největších impaktních kráterů v celé Sluneční soustavě. Tento překvapivý pohled na malý měsíc s velkým kráterem pořídila v roce 2010 kosmická sonda Cassini na oběžné dráze Saturnu, když prolétala...
Mimas je ledový, krátery posetý měsíc Saturnu o průměru zhruba 400 kilometrů. Jeho největší kráter Herschel měří téměř 140 kilometrů. To je asi třetina průměru samotného Mimasu, takže kráter Herschel dává malému měsíčku poněkud zlověstný výraz, zvlášť pro scifi fanoušky bojové stanice Death...
Proč je tento obří kráter na Mimasu tak podivně vybarvený? Mimas je jedním z menších kulatých měsíců Saturnu a má jeden z největších impaktních kráterů v celé Sluneční soustavě, kráter Herschel. Snímek kráteru Herschel nahoře s dosud nevídanými podrobnostmi pořídila před více než...
Cokoliv co Mimas zasáhlo, tak ho skoro rozbilo. To co zůstalo je jeden z největších impaktních kráterů na jednom z nejmenších Saturnových měsíčků. Kráter se jmenuje Herschel, a to podle objevitele Mimasu v roce 1789 siru Williamu Herschelovi, má asi 130 kilometrů a je vidět nahoře. Nízká...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
