Co způsobuje tyto tmavé pruhy na Marsu? Nejpravděpodobnější hypotézou je tečení vody, která se ovšem rychle vypařuje. Tmavohnědé pruhy, které jsou vidět u středu snímku se objevují v marťanském jaře a létě, ale v zimních měsících mizí, aby se příští léto zase znovu objevily. Nejedná se o...
Centrální hvězdě v této planetární mlhovině ve tvaru přesýpacích hodin dochází časový písek. Tato krátká a nádherná závěrečná fáze života Slunci podobné hvězdy nastává poté, co se vyčerpalo nukleární palivo a její vnější vrstvy jsou odhazovány a z jejího jádra se stává chladnoucí a...
Písek času ubývá pro centrální hvězdu této planetární mlhoviny ve tvaru přesýpacích hodin. Tato krátká, okázalá, závěrečná fáze života slunci podobných hvězd nastává po vyčerpání nukleárního paliva a projevuje se odvržením vnějších vrstev. Jejch jádro se stává chladnoucím, slábnoucím bílým...
Co způsobuje tyto tmavé pruhy na Marsu? Nejpravděpodobnější hypotézou je tečení vody, která se ovšem rychle vypařuje. Tmavohnědé pruhy, které jsou vidět u středu snímku se objevují v marťanském jaře a létě, ale v zimních měsících mizí, aby se příští léto zase znovu objevily. Nejedná se o...
Centrální hvězdě v této planetární mlhovině ve tvaru přesýpacích hodin dochází časový písek. Tato krátká a nádherná závěrečná fáze života Slunci podobné hvězdy nastává poté, co se vyčerpalo nukleární palivo a její vnější vrstvy jsou odhazovány a z jejího jádra se stává chladnoucí a...
Písek času ubývá pro centrální hvězdu této planetární mlhoviny ve tvaru přesýpacích hodin. Tato krátká, okázalá, závěrečná fáze života slunci podobných hvězd nastává po vyčerpání nukleárního paliva a projevuje se odvržením vnějších vrstev. Jejch jádro se stává chladnoucím, slábnoucím bílým...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
