Vlnící se pásy plynu a prachu daly jméno mlhovině Planoucí hvězda. V různých oblastech mlhoviny se vyskytuje oranžová a purpurová barva a ty vznikají různými procesy. Na snímku je vlevo vidět jasná hvězda AE Aurigae, která je tak horká, že je modrá a emituje světlo tak energetické, že...
Proč se AE Aurigae říká planoucí hvězda? Z jednoho důvodu, mlhovina IC 405 v jejím okolí se nazývá mlhovina Planoucí hvězda, jelikož se zdá, že je v této oblasti kouř, i když tam nic nehoří, ani uvnitř hvězdy AE Aurigae. Oheň se typicky definuje jako rychlé vázání molekul kyslíku, a k...
Mlhovina Hořící hvězda dostala své jméno podle vlnícího se prachu a pásů plynu. Červené a fialové barvy v různých oblastech mlhoviny vytvářejí odlišné procesy. Jasná hvězda AE Aurigae vlevo je tak horká, že je modrá a její světlo je tak energetické, že z okolního plynu...
Hoří hvězda AE Aurigae? Ne. I přesto, že se AE Aurigae nazývá ohnivá hvězda, okolní mlhovina IC 405 se jmenuje Mlhovina ohnivé hvězdy a celá oblast je plná červeného kouře, tak tam není žádný oheň. Oheň je definován jako rychlé molekulární zachytávání kyslíku a může k němu docházet...
Vlnivé pásy prachu a plynu daly název mlhovině Planoucí hvězda. Červené a fialové barvy mlhoviny pocházejí z odlišných oblastí a jsou vytvářeny jinými procesy. Jasná hvězda AE Aurigae, která je vidět na snímku vpravo, je tak horká, že je modrá a emituje tak energetické světlo, že to z...
Vlnící se pásy plynu a prachu daly jméno mlhovině Planoucí hvězda. V různých oblastech mlhoviny se vyskytuje oranžová a purpurová barva a ty vznikají různými procesy. Na snímku je vlevo vidět jasná hvězda AE Aurigae, která je tak horká, že je modrá a emituje světlo tak energetické, že...
Proč se AE Aurigae říká planoucí hvězda? Z jednoho důvodu, mlhovina IC 405 v jejím okolí se nazývá mlhovina Planoucí hvězda, jelikož se zdá, že je v této oblasti kouř, i když tam nic nehoří, ani uvnitř hvězdy AE Aurigae. Oheň se typicky definuje jako rychlé vázání molekul kyslíku, a k...
Mlhovina Hořící hvězda dostala své jméno podle vlnícího se prachu a pásů plynu. Červené a fialové barvy v různých oblastech mlhoviny vytvářejí odlišné procesy. Jasná hvězda AE Aurigae vlevo je tak horká, že je modrá a její světlo je tak energetické, že z okolního plynu...
Hoří hvězda AE Aurigae? Ne. I přesto, že se AE Aurigae nazývá ohnivá hvězda, okolní mlhovina IC 405 se jmenuje Mlhovina ohnivé hvězdy a celá oblast je plná červeného kouře, tak tam není žádný oheň. Oheň je definován jako rychlé molekulární zachytávání kyslíku a může k němu docházet...
Vlnivé pásy prachu a plynu daly název mlhovině Planoucí hvězda. Červené a fialové barvy mlhoviny pocházejí z odlišných oblastí a jsou vytvářeny jinými procesy. Jasná hvězda AE Aurigae, která je vidět na snímku vpravo, je tak horká, že je modrá a emituje tak energetické světlo, že to z...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
