Vlnící se pásy plynu a prachu daly jméno mlhovině Planoucí hvězda. V různých oblastech mlhoviny se vyskytuje oranžová a purpurová barva a ty vznikají různými procesy. Na snímku je vlevo vidět jasná hvězda AE Aurigae, která je tak horká, že je modrá a emituje světlo tak energetické, že...
Proč se AE Aurigae říká planoucí hvězda? Z jednoho důvodu, mlhovina IC 405 v jejím okolí se nazývá mlhovina Planoucí hvězda, jelikož se zdá, že je v této oblasti kouř, i když tam nic nehoří, ani uvnitř hvězdy AE Aurigae. Oheň se typicky definuje jako rychlé vázání molekul kyslíku, a k...
Mlhovina Hořící hvězda dostala své jméno podle vlnícího se prachu a pásů plynu. Červené a fialové barvy v různých oblastech mlhoviny vytvářejí odlišné procesy. Jasná hvězda AE Aurigae vlevo je tak horká, že je modrá a její světlo je tak energetické, že z okolního plynu...
Hoří hvězda AE Aurigae? Ne. I přesto, že se AE Aurigae nazývá ohnivá hvězda, okolní mlhovina IC 405 se jmenuje Mlhovina ohnivé hvězdy a celá oblast je plná červeného kouře, tak tam není žádný oheň. Oheň je definován jako rychlé molekulární zachytávání kyslíku a může k němu docházet...
Vlnivé pásy prachu a plynu daly název mlhovině Planoucí hvězda. Červené a fialové barvy mlhoviny pocházejí z odlišných oblastí a jsou vytvářeny jinými procesy. Jasná hvězda AE Aurigae, která je vidět na snímku vpravo, je tak horká, že je modrá a emituje tak energetické světlo, že to z...
Vlnící se pásy plynu a prachu daly jméno mlhovině Planoucí hvězda. V různých oblastech mlhoviny se vyskytuje oranžová a purpurová barva a ty vznikají různými procesy. Na snímku je vlevo vidět jasná hvězda AE Aurigae, která je tak horká, že je modrá a emituje světlo tak energetické, že...
Proč se AE Aurigae říká planoucí hvězda? Z jednoho důvodu, mlhovina IC 405 v jejím okolí se nazývá mlhovina Planoucí hvězda, jelikož se zdá, že je v této oblasti kouř, i když tam nic nehoří, ani uvnitř hvězdy AE Aurigae. Oheň se typicky definuje jako rychlé vázání molekul kyslíku, a k...
Mlhovina Hořící hvězda dostala své jméno podle vlnícího se prachu a pásů plynu. Červené a fialové barvy v různých oblastech mlhoviny vytvářejí odlišné procesy. Jasná hvězda AE Aurigae vlevo je tak horká, že je modrá a její světlo je tak energetické, že z okolního plynu...
Hoří hvězda AE Aurigae? Ne. I přesto, že se AE Aurigae nazývá ohnivá hvězda, okolní mlhovina IC 405 se jmenuje Mlhovina ohnivé hvězdy a celá oblast je plná červeného kouře, tak tam není žádný oheň. Oheň je definován jako rychlé molekulární zachytávání kyslíku a může k němu docházet...
Vlnivé pásy prachu a plynu daly název mlhovině Planoucí hvězda. Červené a fialové barvy mlhoviny pocházejí z odlišných oblastí a jsou vytvářeny jinými procesy. Jasná hvězda AE Aurigae, která je vidět na snímku vpravo, je tak horká, že je modrá a emituje tak energetické světlo, že to z...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
