Prošel vesmír v raném období extrémně rychlým rozpínáním? Takové inflační období se předpokládalo, aby se mohlo vysvětlit několik záhadných kosmických atributů, třeba proč náš vesmír vypadá podobně v opačných směrech. Včera byly uvolněny výsledky, které ukazují očekávaný signál v nečekané...
Vesmír se nyní zvolna rozpíná. Ale jeho původní expanze byla téměř až neskutečně rychlá, jelikož pravděpodobně narostl z fluktuace v kvantovém měřítku v bilióntině sekundy. Tento kosmologický scénář známý jako inflace, je nyní po analýze tří let dat z observatoře WMAP dále...
Drifting through the stratosphere above Antarctica in late 1998, the balloon-borne BOOMERANG telescope peered into the cosmos at millimeter wavelengths. The Blotchy structures it detected are seen above in the sharpest yet picture of the universe at an early age, perhaps a mere 300,000 years...
Prošel vesmír v raném období extrémně rychlým rozpínáním? Takové inflační období se předpokládalo, aby se mohlo vysvětlit několik záhadných kosmických atributů, třeba proč náš vesmír vypadá podobně v opačných směrech. Včera byly uvolněny výsledky, které ukazují očekávaný signál v nečekané...
Vesmír se nyní zvolna rozpíná. Ale jeho původní expanze byla téměř až neskutečně rychlá, jelikož pravděpodobně narostl z fluktuace v kvantovém měřítku v bilióntině sekundy. Tento kosmologický scénář známý jako inflace, je nyní po analýze tří let dat z observatoře WMAP dále...
Drifting through the stratosphere above Antarctica in late 1998, the balloon-borne BOOMERANG telescope peered into the cosmos at millimeter wavelengths. The Blotchy structures it detected are seen above in the sharpest yet picture of the universe at an early age, perhaps a mere 300,000 years...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
