Jak vznikl tento velký oblouk ve vesmíru? Tato vznešená, obloukovitá struktura je ve skutečnosti asi půl světelného roku velká rázová vlna, která vznikla při srážce větru z mladé hvězdy LL Orionis s proudem v Mlhovině v Orionu. Proměnná hvězda LL Orionis je stále ještě ve formativním...
Někdy dokonce i temný prach v mezihvězdném prostoru má svoji poklidnou krásu. Jedno z takových míst se nachází v souhvězdí Býka. Filamenty, které zde vidíte, se nacházejí na obloze mezi hvězdokupou Plejády a mlhovinou Kalifornie. Tento prach není známý svou jasnou září, ale svojí absopcí...
Hvězdy nejsou samy. V disku naší Galaxie Mléčná dráha je asi 10 procent viditelné hmoty ve formě plynu zvaného mezihvězdné médium (Interstellar medium - ISM). ISM není uniformní, ale vykazuje skvrnitost dokonce i v blízkosti našeho Slunce. Detekovat místní ISM může být docela...
Jak vznikl tento velký oblouk ve vesmíru? Tato vznešená, obloukovitá struktura je ve skutečnosti asi půl světelného roku velká rázová vlna, která vznikla při srážce větru z mladé hvězdy LL Orionis s proudem v Mlhovině v Orionu. Proměnná hvězda LL Orionis je stále ještě ve formativním...
Někdy dokonce i temný prach v mezihvězdném prostoru má svoji poklidnou krásu. Jedno z takových míst se nachází v souhvězdí Býka. Filamenty, které zde vidíte, se nacházejí na obloze mezi hvězdokupou Plejády a mlhovinou Kalifornie. Tento prach není známý svou jasnou září, ale svojí absopcí...
Hvězdy nejsou samy. V disku naší Galaxie Mléčná dráha je asi 10 procent viditelné hmoty ve formě plynu zvaného mezihvězdné médium (Interstellar medium - ISM). ISM není uniformní, ale vykazuje skvrnitost dokonce i v blízkosti našeho Slunce. Detekovat místní ISM může být docela...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
