Tento nedávný vícebarevný infračervený snímek z Kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST) názorně ukazuje zobrazení gravitační čočkou tvořenou kupou galaxií MACS0647, při kterém hmotná kupa v popředí bortí a soustřeďuje světlo vzdálených galaxií v pozadí. Konkrétně je vidět, že zdroj v...
Co se to děje poblíž středu této kupy galaxií? Na první pohled se zdá, že je zde několik podivně protažených galaxií a přinejmenším pět jasných kvasarů. Ve skutečnosti celá kupa galaxií působí jako obrovská gravitační čočka, která bortí a násobí obrazy jasných objektů, které se vyskytují ve...
Tento den, před třemi sty padesáti lety, v roce 1655, holandský astronomom Christiaan Huygens objevil Luna Saturni, objev je nyní znám jako Saturnův měsíc Titan. Na oslavu považme tento složitý obraz čočky jeho dalekohledu, vše co zůstalo z přístroje, který používal, navrhnul i zkonstruoval...
Tento nedávný vícebarevný infračervený snímek z Kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST) názorně ukazuje zobrazení gravitační čočkou tvořenou kupou galaxií MACS0647, při kterém hmotná kupa v popředí bortí a soustřeďuje světlo vzdálených galaxií v pozadí. Konkrétně je vidět, že zdroj v...
Co se to děje poblíž středu této kupy galaxií? Na první pohled se zdá, že je zde několik podivně protažených galaxií a přinejmenším pět jasných kvasarů. Ve skutečnosti celá kupa galaxií působí jako obrovská gravitační čočka, která bortí a násobí obrazy jasných objektů, které se vyskytují ve...
Tento den, před třemi sty padesáti lety, v roce 1655, holandský astronomom Christiaan Huygens objevil Luna Saturni, objev je nyní znám jako Saturnův měsíc Titan. Na oslavu považme tento složitý obraz čočky jeho dalekohledu, vše co zůstalo z přístroje, který používal, navrhnul i zkonstruoval...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
