Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  18. leden 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 18. leden 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

MAC0647: Webbovo zobrazení raného vesmíru gravitační čočkou

Uznání: NASA, ESA, CSA, Dan Coe (STScI), Rebecca Larson (UT), Yu-Yang Hsiao (JHU); Processing: Alyssa Pagan (STScI); Text: Michael Rutkowski (Minn. St. U. Mankato

Tento nedávný vícebarevný infračervený snímek z Kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST) názorně ukazuje zobrazení gravitační čočkou tvořenou kupou galaxií MACS0647, při kterém hmotná kupa v popředí bortí a soustřeďuje světlo vzdálených galaxií v pozadí. Konkrétně je vidět, že zdroj v pozadí MACS0647-JD je čočkou kupy zobrazen třikrát. Když MACS0647-JD poprvé objevil Hubblův kosmický dalekohled, byl pozorován jako amorfní skvrna. S pomocí Webba se však ukázalo, že tento jediný zdroj je pár nebo malá skupina galaxií. Také barvy objektů v MACS0647-JD jsou odlišné a naznačují možné rozdíly ve stáří nebo obsahu prachu v těchto galaxiích. Nové snímky dávají vzácný příklad galaxií v období pouhých několika set miliónů let po velkém třesku.

Zkoumejte vesmír: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. WebbTelescope.org: MACS0647 (NIRCam Image)
  2. STScI.edu: NIRCam Filters
  3. WebbTelescope.org: Webb Home
  4. HubbleSite.org: GRAVITATIONAL LENSING
  5. Wikipedia: MACS0647-JD
  6. APOD: 2022-07-05 Roztavená galaxie v Einsteinově prstenci
  7. NASA: NASA Great Observatories Find Candidate for Most Distant Object in the Universe to Date
  8. APOD: 2009-05-25 Hubble zase volný
  9. NASA: WEBB Space Telescope
  10. NASA: Webb Offers Never-Before-Seen Details of Early Universe
  11. SWIN.edu.au: Dust Grain
  12. Astronomy.com: The Beginning to the End of the Universe: The first stars are born
  13. Wikipedia: Big_Bang

Štítky: MAC0647, Lens, Webb


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »