Je to jedna galaxie, nebo dvě? Ačkoli vypadá jako jedna, odpověď zní dvě. Jednou z cest, jak k tomu dojde, je, když se malá galaxie srazí s větší galaxií a končí uprostřed. Na snímku se však děje něco vzácnějšího. Centrální světlá eliptická galaxie je mnohem blíže než modře a červeně zbarvená...
Hvězdy ničí pilíře. Přesněji řečeno, některé z nově vzniklých hvězd ve středu snímku vyzařují tak energetické světlo, že vypařují plyn a prach v okolních pilířích. Současně se pilíře samy ještě snaží vytvořit nové hvězdy. To všechno představuje hvězdokupu NGC 602 a tento nový pohled...
Někomu připomíná tučňáka. Ale pro lidi, kteří studují vesmír, je to zajímavý příklad interakce dvou velkých galaxií. Ještě před několika sty miliony let byla horní galaxie NGC 2936 pravděpodobně normální spirální galaxií: rotovala, vytvářela hvězdy a starala se o své vlastní záležitosti. Pak se...
Někdy jsou nejzajímavější ty hvězdy, které jsou nejhůře viditelné. IC 348 je mladá hvězdokupa, která osvětluje okolní vlákna prachu. Provazcovitý a klikatý prach se na tomto nedávno zveřejněném infračerveném snímku z Webbova kosmického dalekohledu jeví růžově. Tento prach odráží ve viditelném...
Dalekohled Jamese Webba, konkrétně jeho přístroj MIRI (Mid-InfraRed Instrument), který se zaměřuje na středně dlouhé infračervené záření, pozoroval hvězdu TRAPPIST 1. Kolem ní obíhá rovnou sedm exoplanet, což z něj činí druhý největší jiný planetární systém co se počtu planet týče. Pozorování...
Tento nedávný vícebarevný infračervený snímek z Kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST) názorně ukazuje zobrazení gravitační čočkou tvořenou kupou galaxií MACS0647, při kterém hmotná kupa v popředí bortí a soustřeďuje světlo vzdálených galaxií v pozadí. Konkrétně je vidět, že zdroj v...
Tyto útesy vytvořily hvězdy. Část hory tmavého mezihvězdného prachu v severní části mlhoviny Carina totiž odnesly ničivé větry a energetické světlo hvězd z otevřené hvězdokupy NGC 3324. Některé z těchto hvězd jsou vidět nahoře na tomto velice podrobném snímku, který nedávno pořídil Kosmický...
Tento nový pohled na Jupiter je poučný. Infračervené snímky Jupiteru s vysokým rozlišením z nového Kosmického dalekohledu Jamese Webba (Webb) například ukazují doposud neznámé rozdíly mezi vysoko proudícími jasnými mraky, včetně Velké rudé skvrny, a nízko proudícími mraky. Na snímku z Webba je dobře...
Někomu to připadá jako kolo od vozu. Díky vnějšímu vzhledu, přítomnosti centrální galaxie a jejímu spojení s něčím, co vypadá jako paprsky loukoťového kola, se té galaxii vpravo říká Kolo od vozu. Pro jiné to ovšem vypadá jako komplikovaná interakce mezi galaxiemi, která čeká na vysvětlení. Kolo od...
Je to jedna galaxie, nebo dvě? Ačkoli vypadá jako jedna, odpověď zní dvě. Jednou z cest, jak k tomu dojde, je, když se malá galaxie srazí s větší galaxií a končí uprostřed. Na snímku se však děje něco vzácnějšího. Centrální světlá eliptická galaxie je mnohem blíže než modře a červeně zbarvená...
Hvězdy ničí pilíře. Přesněji řečeno, některé z nově vzniklých hvězd ve středu snímku vyzařují tak energetické světlo, že vypařují plyn a prach v okolních pilířích. Současně se pilíře samy ještě snaží vytvořit nové hvězdy. To všechno představuje hvězdokupu NGC 602 a tento nový pohled...
Někomu připomíná tučňáka. Ale pro lidi, kteří studují vesmír, je to zajímavý příklad interakce dvou velkých galaxií. Ještě před několika sty miliony let byla horní galaxie NGC 2936 pravděpodobně normální spirální galaxií: rotovala, vytvářela hvězdy a starala se o své vlastní záležitosti. Pak se...
Někdy jsou nejzajímavější ty hvězdy, které jsou nejhůře viditelné. IC 348 je mladá hvězdokupa, která osvětluje okolní vlákna prachu. Provazcovitý a klikatý prach se na tomto nedávno zveřejněném infračerveném snímku z Webbova kosmického dalekohledu jeví růžově. Tento prach odráží ve viditelném...
Dalekohled Jamese Webba, konkrétně jeho přístroj MIRI (Mid-InfraRed Instrument), který se zaměřuje na středně dlouhé infračervené záření, pozoroval hvězdu TRAPPIST 1. Kolem ní obíhá rovnou sedm exoplanet, což z něj činí druhý největší jiný planetární systém co se počtu planet týče. Pozorování...
Tento nedávný vícebarevný infračervený snímek z Kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST) názorně ukazuje zobrazení gravitační čočkou tvořenou kupou galaxií MACS0647, při kterém hmotná kupa v popředí bortí a soustřeďuje světlo vzdálených galaxií v pozadí. Konkrétně je vidět, že zdroj v...
Tyto útesy vytvořily hvězdy. Část hory tmavého mezihvězdného prachu v severní části mlhoviny Carina totiž odnesly ničivé větry a energetické světlo hvězd z otevřené hvězdokupy NGC 3324. Některé z těchto hvězd jsou vidět nahoře na tomto velice podrobném snímku, který nedávno pořídil Kosmický...
Tento nový pohled na Jupiter je poučný. Infračervené snímky Jupiteru s vysokým rozlišením z nového Kosmického dalekohledu Jamese Webba (Webb) například ukazují doposud neznámé rozdíly mezi vysoko proudícími jasnými mraky, včetně Velké rudé skvrny, a nízko proudícími mraky. Na snímku z Webba je dobře...
Někomu to připadá jako kolo od vozu. Díky vnějšímu vzhledu, přítomnosti centrální galaxie a jejímu spojení s něčím, co vypadá jako paprsky loukoťového kola, se té galaxii vpravo říká Kolo od vozu. Pro jiné to ovšem vypadá jako komplikovaná interakce mezi galaxiemi, která čeká na vysvětlení. Kolo od...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
