Co vytvořilo podivnou spirálovitou strukturu vlevo nahoře? Nikdo si není jistý, ale pravděpodobně to nějak souvisí s hvězdou v dvojhvězdném systému, která vstoupila do fáze planetární mlhoviny, kdy byla odvržena její vnější atmosféra. Obrovská spirála měří asi třetinu světelného roku, vine se ve 4...
Jak vznikla ta podivná spirální struktura vlevo nahoře? Nikdo pořádně neví, i když nejspíš nějak souvisí s hvězdou v podvojné soustavě, která vstupuje do fáze planetární mlhoviny, kdy dochází k odvržení vnější atmosféry. Tato obří spirála měří asi třetinu světelného roku, ...
Co vytvořilo tuto zvlášní spirální strukturu vlevo? Nikdo neví jistě, i když to nejspíš souvisí s hvězdou v dvojhvězdném systému, která vstoupila do fáze planetární mlhoviny po odvržení vnější atmosféry. Obrovská spirála měří asi třetinu světelného roku, má čtyři nebo pět závitů a má dosud...
Jak vznikla ta podivná spirální struktura vlevo? Nikdo pořádně neví, ale nejspíš se vztahuje ke hvězdě v binární soustavě, která vstupuje do fáze planetární mlhoviny, kdy odhazuje vnější vrstvy atmosféry. Tato obrovská spirála měří asi třetinu světelného roku, má čtyři až pět závitů a...
Co vytvořilo podivnou spirálovitou strukturu vlevo nahoře? Nikdo si není jistý, ale pravděpodobně to nějak souvisí s hvězdou v dvojhvězdném systému, která vstoupila do fáze planetární mlhoviny, kdy byla odvržena její vnější atmosféra. Obrovská spirála měří asi třetinu světelného roku, vine se ve 4...
Jak vznikla ta podivná spirální struktura vlevo nahoře? Nikdo pořádně neví, i když nejspíš nějak souvisí s hvězdou v podvojné soustavě, která vstupuje do fáze planetární mlhoviny, kdy dochází k odvržení vnější atmosféry. Tato obří spirála měří asi třetinu světelného roku, ...
Co vytvořilo tuto zvlášní spirální strukturu vlevo? Nikdo neví jistě, i když to nejspíš souvisí s hvězdou v dvojhvězdném systému, která vstoupila do fáze planetární mlhoviny po odvržení vnější atmosféry. Obrovská spirála měří asi třetinu světelného roku, má čtyři nebo pět závitů a má dosud...
Jak vznikla ta podivná spirální struktura vlevo? Nikdo pořádně neví, ale nejspíš se vztahuje ke hvězdě v binární soustavě, která vstupuje do fáze planetární mlhoviny, kdy odhazuje vnější vrstvy atmosféry. Tato obrovská spirála měří asi třetinu světelného roku, má čtyři až pět závitů a...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
