Tato bohatá část nebe zabírá ve spirálním rameni ve Střelci a ve středu naší Mléčné dráhy skoro 7 stupňů. Na teleskopické mozaice jsou vidět dobře známé jasné mlhoviny a hvězdokupy, které už v 18. století katalogizoval kosmický turista Charles Messier. Pro pozorovatele jsou mlhoviny M16,...
Tento patnáct stupňů široký pohled se táhne přes husté pole hvězd ve Střelci (Sagittarius) ke středu naší Galaxie Mléčná dráha. Střed Galaxie se nachází v blízkosti pravého okraje v bohatém poli hvězd a poblíž je jedenáct jasných hvězdokup a mlhovin. Všech jedenáct objektů očísloval kosmický...
Mnoho hvězd jako je naše Slunce vznikly v otevřených hvězdokupách. Snímek otevřené hvězdokupy M25 nahoře obsahuje tisíce hvězd a ty jsou vzdálené asi dva tisíce světelných let. Hvězdy v této hvězdokupě vznikly spolu asi před 90 milióny let. Jasné mladé hvězdy v M25 se jeví modře. Otevřené...
Tato bohatá část nebe zabírá ve spirálním rameni ve Střelci a ve středu naší Mléčné dráhy skoro 7 stupňů. Na teleskopické mozaice jsou vidět dobře známé jasné mlhoviny a hvězdokupy, které už v 18. století katalogizoval kosmický turista Charles Messier. Pro pozorovatele jsou mlhoviny M16,...
Tento patnáct stupňů široký pohled se táhne přes husté pole hvězd ve Střelci (Sagittarius) ke středu naší Galaxie Mléčná dráha. Střed Galaxie se nachází v blízkosti pravého okraje v bohatém poli hvězd a poblíž je jedenáct jasných hvězdokup a mlhovin. Všech jedenáct objektů očísloval kosmický...
Mnoho hvězd jako je naše Slunce vznikly v otevřených hvězdokupách. Snímek otevřené hvězdokupy M25 nahoře obsahuje tisíce hvězd a ty jsou vzdálené asi dva tisíce světelných let. Hvězdy v této hvězdokupě vznikly spolu asi před 90 milióny let. Jasné mladé hvězdy v M25 se jeví modře. Otevřené...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře ze Staré hory u Novosedel, co oblačnost krátce dovolila.
