Tato bohatá část nebe zabírá ve spirálním rameni ve Střelci a ve středu naší Mléčné dráhy skoro 7 stupňů. Na teleskopické mozaice jsou vidět dobře známé jasné mlhoviny a hvězdokupy, které už v 18. století katalogizoval kosmický turista Charles Messier. Pro pozorovatele jsou mlhoviny M16,...
Tento patnáct stupňů široký pohled se táhne přes husté pole hvězd ve Střelci (Sagittarius) ke středu naší Galaxie Mléčná dráha. Střed Galaxie se nachází v blízkosti pravého okraje v bohatém poli hvězd a poblíž je jedenáct jasných hvězdokup a mlhovin. Všech jedenáct objektů očísloval kosmický...
Mnoho hvězd jako je naše Slunce vznikly v otevřených hvězdokupách. Snímek otevřené hvězdokupy M25 nahoře obsahuje tisíce hvězd a ty jsou vzdálené asi dva tisíce světelných let. Hvězdy v této hvězdokupě vznikly spolu asi před 90 milióny let. Jasné mladé hvězdy v M25 se jeví modře. Otevřené...
Tato bohatá část nebe zabírá ve spirálním rameni ve Střelci a ve středu naší Mléčné dráhy skoro 7 stupňů. Na teleskopické mozaice jsou vidět dobře známé jasné mlhoviny a hvězdokupy, které už v 18. století katalogizoval kosmický turista Charles Messier. Pro pozorovatele jsou mlhoviny M16,...
Tento patnáct stupňů široký pohled se táhne přes husté pole hvězd ve Střelci (Sagittarius) ke středu naší Galaxie Mléčná dráha. Střed Galaxie se nachází v blízkosti pravého okraje v bohatém poli hvězd a poblíž je jedenáct jasných hvězdokup a mlhovin. Všech jedenáct objektů očísloval kosmický...
Mnoho hvězd jako je naše Slunce vznikly v otevřených hvězdokupách. Snímek otevřené hvězdokupy M25 nahoře obsahuje tisíce hvězd a ty jsou vzdálené asi dva tisíce světelných let. Hvězdy v této hvězdokupě vznikly spolu asi před 90 milióny let. Jasné mladé hvězdy v M25 se jeví modře. Otevřené...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
