Prostorem na rudou planetou uhání bramborovitý měsíc Fobos a za méně jak 8 hodin dokončí jeden oběh Marsu. A jelikož je jeho oběžná doba kratší jak doba otočky planety, tak pozorovatelé na Marsu vidí vycházet Fobos na západě a zapadat na východě a od obzoru k obzoru přitom putuje asi...
V prostoru nad Rudou planetou uhání měsíc Fobos ve tvaru brambory a jeden oběh dokončí za méně jak 8 hodin. Jelikož je jeho oběžná doba kratší, než je rotační doba planety, tak pozorovatelé na Marsu uvidí vycházet Fobos na západě a zapadat na východě a jak putuje od horizontu k...
Bramborovitý Phobos pádí prostorem nad červenou planetou a dokončí oběh Marsu za méně jak 8 hodin. Ve skutečnosti, jelikož je oběžná doba kratší než rotační perioda planet tak pozorovatelé na Marsu vidí Phobos vycházet na západě a zapadat na východě, jak cestuje od horizontu k horizontu během...
Prostorem na rudou planetou uhání bramborovitý měsíc Fobos a za méně jak 8 hodin dokončí jeden oběh Marsu. A jelikož je jeho oběžná doba kratší jak doba otočky planety, tak pozorovatelé na Marsu vidí vycházet Fobos na západě a zapadat na východě a od obzoru k obzoru přitom putuje asi...
V prostoru nad Rudou planetou uhání měsíc Fobos ve tvaru brambory a jeden oběh dokončí za méně jak 8 hodin. Jelikož je jeho oběžná doba kratší, než je rotační doba planety, tak pozorovatelé na Marsu uvidí vycházet Fobos na západě a zapadat na východě a jak putuje od horizontu k...
Bramborovitý Phobos pádí prostorem nad červenou planetou a dokončí oběh Marsu za méně jak 8 hodin. Ve skutečnosti, jelikož je oběžná doba kratší než rotační perioda planet tak pozorovatelé na Marsu vidí Phobos vycházet na západě a zapadat na východě, jak cestuje od horizontu k horizontu během...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
