Plodné souhvězdí Orionu oplývá mezihvězdnými prachovými mračny a jasnými mlhovinami. Jedna z nejjasnějších je M78, blízko středu tohoto teleskopického pohledu, který pokrývá oblast severně od pásu Orionu. Modravá mlhovina vzdálená asi 1500 světelných let samotná měří asi 5 světelných...
M78 se na pozemské noční obloze neskrývá. Tato velká a jasná reflekční mlhovina vzdálená asi 1600 světelných let je usazená v na mlhoviny bohatém souhvězdí Orion a teleskopickým pozorovatelům je dobře známa. Tento skvostný snímek M78 byl vybrán jako vítěz astrofotografické soutěže Skryté...
V plodném souhvězdí Orion se to mezihvězdnými prachovými mračny a jasnými mlhovinami jen hemží. Zrovna pod středem tohoto ostrého širokoúhlého pohledu, který pokrývá oblast severně od pásu Oriona, je vidět M78, jedna z nejjasnějších mlhovin. Modravá mlhovina vzdálená asi 1500 světelných...
Plodné souhvězdí Orionu oplývá mezihvězdnými prachovými mračny a jasnými mlhovinami. Jedna z nejjasnějších je M78, blízko středu tohoto teleskopického pohledu, který pokrývá oblast severně od pásu Orionu. Modravá mlhovina vzdálená asi 1500 světelných let samotná měří asi 5 světelných...
M78 se na pozemské noční obloze neskrývá. Tato velká a jasná reflekční mlhovina vzdálená asi 1600 světelných let je usazená v na mlhoviny bohatém souhvězdí Orion a teleskopickým pozorovatelům je dobře známa. Tento skvostný snímek M78 byl vybrán jako vítěz astrofotografické soutěže Skryté...
V plodném souhvězdí Orion se to mezihvězdnými prachovými mračny a jasnými mlhovinami jen hemží. Zrovna pod středem tohoto ostrého širokoúhlého pohledu, který pokrývá oblast severně od pásu Oriona, je vidět M78, jedna z nejjasnějších mlhovin. Modravá mlhovina vzdálená asi 1500 světelných...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
