Proč je tolik měsíčních zemětřesení? Analýzy seismometrů zanechaných na Měsíci během přistání Apolla na Měsíci odhalily překvapivý počet měsíčních zemětřesení, které se vyskytují ve vzdálenosti do 100 kilometrů od povrchu. V letech 1972-1977 bylo v zaznamenaných datech zjištěno 62...
Proč je na Měsíci tolik zemětřesení? Anaqlýzy ze seismometrů zanechaných na Měsíci po přistálých Apollech ukazují překvapivý počet měsíčních třesení která nastávají do 100 kilometrů od povrchu. V datech mezi roky 1972 a 1977 bylo detekováno 62 měsíčních třesení. Mnoho z nich nebylo dost...
Proč je tak mnoho měsíčních zemětřesení? Nedávné opakované analýzy dat ze seismometrů, které na Měsíci zanechaly výpravy Apolla po svém přistání ukázaly, že překvapivý počet měsíčních zemětřesení nastává do 30 kilometrů pod povrchem. Mezi lety 1972 až 1977 bylo v datech detekováno 28...
Pro je tolik měsíčních zemětřesení? Nedávno opakované analýzy záznamů ze seismometrů zanechaných na Měsíci v místech přistání Apolla ukázaly, že překvapivý počet měsíčních zemětřesení nastává do 30 kilometrů od povrchu. Z údajů mezi lety 1972 až 1977 bylo celkem určeno 28 měsíčních...
Proč je tolik měsíčních zemětřesení? Analýzy seismometrů zanechaných na Měsíci během přistání Apolla na Měsíci odhalily překvapivý počet měsíčních zemětřesení, které se vyskytují ve vzdálenosti do 100 kilometrů od povrchu. V letech 1972-1977 bylo v zaznamenaných datech zjištěno 62...
Proč je na Měsíci tolik zemětřesení? Anaqlýzy ze seismometrů zanechaných na Měsíci po přistálých Apollech ukazují překvapivý počet měsíčních třesení která nastávají do 100 kilometrů od povrchu. V datech mezi roky 1972 a 1977 bylo detekováno 62 měsíčních třesení. Mnoho z nich nebylo dost...
Proč je tak mnoho měsíčních zemětřesení? Nedávné opakované analýzy dat ze seismometrů, které na Měsíci zanechaly výpravy Apolla po svém přistání ukázaly, že překvapivý počet měsíčních zemětřesení nastává do 30 kilometrů pod povrchem. Mezi lety 1972 až 1977 bylo v datech detekováno 28...
Pro je tolik měsíčních zemětřesení? Nedávno opakované analýzy záznamů ze seismometrů zanechaných na Měsíci v místech přistání Apolla ukázaly, že překvapivý počet měsíčních zemětřesení nastává do 30 kilometrů od povrchu. Z údajů mezi lety 1972 až 1977 bylo celkem určeno 28 měsíčních...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
