Proč je tolik měsíčních zemětřesení? Analýzy seismometrů zanechaných na Měsíci během přistání Apolla na Měsíci odhalily překvapivý počet měsíčních zemětřesení, které se vyskytují ve vzdálenosti do 100 kilometrů od povrchu. V letech 1972-1977 bylo v zaznamenaných datech zjištěno 62...
Proč je na Měsíci tolik zemětřesení? Anaqlýzy ze seismometrů zanechaných na Měsíci po přistálých Apollech ukazují překvapivý počet měsíčních třesení která nastávají do 100 kilometrů od povrchu. V datech mezi roky 1972 a 1977 bylo detekováno 62 měsíčních třesení. Mnoho z nich nebylo dost...
Proč je tak mnoho měsíčních zemětřesení? Nedávné opakované analýzy dat ze seismometrů, které na Měsíci zanechaly výpravy Apolla po svém přistání ukázaly, že překvapivý počet měsíčních zemětřesení nastává do 30 kilometrů pod povrchem. Mezi lety 1972 až 1977 bylo v datech detekováno 28...
Pro je tolik měsíčních zemětřesení? Nedávno opakované analýzy záznamů ze seismometrů zanechaných na Měsíci v místech přistání Apolla ukázaly, že překvapivý počet měsíčních zemětřesení nastává do 30 kilometrů od povrchu. Z údajů mezi lety 1972 až 1977 bylo celkem určeno 28 měsíčních...
Proč je tolik měsíčních zemětřesení? Analýzy seismometrů zanechaných na Měsíci během přistání Apolla na Měsíci odhalily překvapivý počet měsíčních zemětřesení, které se vyskytují ve vzdálenosti do 100 kilometrů od povrchu. V letech 1972-1977 bylo v zaznamenaných datech zjištěno 62...
Proč je na Měsíci tolik zemětřesení? Anaqlýzy ze seismometrů zanechaných na Měsíci po přistálých Apollech ukazují překvapivý počet měsíčních třesení která nastávají do 100 kilometrů od povrchu. V datech mezi roky 1972 a 1977 bylo detekováno 62 měsíčních třesení. Mnoho z nich nebylo dost...
Proč je tak mnoho měsíčních zemětřesení? Nedávné opakované analýzy dat ze seismometrů, které na Měsíci zanechaly výpravy Apolla po svém přistání ukázaly, že překvapivý počet měsíčních zemětřesení nastává do 30 kilometrů pod povrchem. Mezi lety 1972 až 1977 bylo v datech detekováno 28...
Pro je tolik měsíčních zemětřesení? Nedávno opakované analýzy záznamů ze seismometrů zanechaných na Měsíci v místech přistání Apolla ukázaly, že překvapivý počet měsíčních zemětřesení nastává do 30 kilometrů od povrchu. Z údajů mezi lety 1972 až 1977 bylo celkem určeno 28 měsíčních...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
