Proč je tolik měsíčních zemětřesení? Analýzy seismometrů zanechaných na Měsíci během přistání Apolla na Měsíci odhalily překvapivý počet měsíčních zemětřesení, které se vyskytují ve vzdálenosti do 100 kilometrů od povrchu. V letech 1972-1977 bylo v zaznamenaných datech zjištěno 62...
Proč je na Měsíci tolik zemětřesení? Anaqlýzy ze seismometrů zanechaných na Měsíci po přistálých Apollech ukazují překvapivý počet měsíčních třesení která nastávají do 100 kilometrů od povrchu. V datech mezi roky 1972 a 1977 bylo detekováno 62 měsíčních třesení. Mnoho z nich nebylo dost...
Proč je tak mnoho měsíčních zemětřesení? Nedávné opakované analýzy dat ze seismometrů, které na Měsíci zanechaly výpravy Apolla po svém přistání ukázaly, že překvapivý počet měsíčních zemětřesení nastává do 30 kilometrů pod povrchem. Mezi lety 1972 až 1977 bylo v datech detekováno 28...
Pro je tolik měsíčních zemětřesení? Nedávno opakované analýzy záznamů ze seismometrů zanechaných na Měsíci v místech přistání Apolla ukázaly, že překvapivý počet měsíčních zemětřesení nastává do 30 kilometrů od povrchu. Z údajů mezi lety 1972 až 1977 bylo celkem určeno 28 měsíčních...
Proč je tolik měsíčních zemětřesení? Analýzy seismometrů zanechaných na Měsíci během přistání Apolla na Měsíci odhalily překvapivý počet měsíčních zemětřesení, které se vyskytují ve vzdálenosti do 100 kilometrů od povrchu. V letech 1972-1977 bylo v zaznamenaných datech zjištěno 62...
Proč je na Měsíci tolik zemětřesení? Anaqlýzy ze seismometrů zanechaných na Měsíci po přistálých Apollech ukazují překvapivý počet měsíčních třesení která nastávají do 100 kilometrů od povrchu. V datech mezi roky 1972 a 1977 bylo detekováno 62 měsíčních třesení. Mnoho z nich nebylo dost...
Proč je tak mnoho měsíčních zemětřesení? Nedávné opakované analýzy dat ze seismometrů, které na Měsíci zanechaly výpravy Apolla po svém přistání ukázaly, že překvapivý počet měsíčních zemětřesení nastává do 30 kilometrů pod povrchem. Mezi lety 1972 až 1977 bylo v datech detekováno 28...
Pro je tolik měsíčních zemětřesení? Nedávno opakované analýzy záznamů ze seismometrů zanechaných na Měsíci v místech přistání Apolla ukázaly, že překvapivý počet měsíčních zemětřesení nastává do 30 kilometrů od povrchu. Z údajů mezi lety 1972 až 1977 bylo celkem určeno 28 měsíčních...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
