Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  21. červenec 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 21. červenec 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zemětřesení na Měsíci je překvapivě běžné

Uznání: NASA, Apollo 11 Crew

Proč je na Měsíci tolik zemětřesení? Anaqlýzy ze seismometrů zanechaných na Měsíci po přistálých Apollech ukazují překvapivý počet měsíčních třesení která nastávají do 100 kilometrů od povrchu. V datech mezi roky 1972 a 1977 bylo detekováno 62 měsíčních třesení. Mnoho z nich nebylo dost silných na to, aby v lunárních pokojích pohlo nábytkem, ale tvrdá měsíční hornina vibruje mnoho minut, významně déle, než zemětřesení měkčích hornin na Zemi. Příčiny měsíčních třesení zůstávají neznámé, ale přední hypotézou je kolaps podzemních poruch. Ať už je zdroj jakýkoliv, tak budoucí měsíční příbytky budou muset být postaveny tak, aby časté třesení vydržely. Na obrázku pořízeném dnes před 50 lety stojí kosmonaut z Apolla 11 Buzz Aldrin vedle právě instalovaného lunárního seismometru a dívá se zpátky k lunárnímu podulu.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Seismometer
  2. NASA: Apollo Lunar Landings (1969 - 1972)
  3. Wikipedia: Quake_(natural_phenomenon)#Moonquake
  4. Harvard.edu: Scattering attenuation profile of the Moon: Implications for shallow moonquakes and the structure of the megaregolith
  5. NASA: Moonquakes
  6. NASA: The Vision For Space Exploration : LUNAR Imagery
  7. Youtube.com: People Hide Under Tables During Alaska Earthquake
  8. USGS.gov: Earthquake Facts
  9. NASA: earthlights02_dmsp_big
  10. Harvard.edu: Scattering attenuation profile of the Moon: Implications for shallow moonquakes and the structure of the megaregolith
  11. APOD: 2017-10-25 Díra do Měsíce v Mariových horách
  12. Flickr.com: Aldrin Looks Back at Tranquility Base
  13. USRA.edu: Apollo 11" Science experiments
  14. USRA.edu: Science Experiments - Passive Seismic
  15. APOD: 2003-09-20 Apollo 11: Chytání trochy Slunce

Štítky: Měsíc, Apollo 11, Moonquakes


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »