Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. červenec 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. červenec 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

HDR: Kruhový stín Země na Měsíci

Uznání a copyright: Cristian Fattinnanzi

Co by mohlo vytvořit tak velký kruhovitý stín na Měsíci? Země. Jelení úplněk v minulém týdnu téměř dokonale úplný, protože se nacházel téměř přesně na přímce se Sluncem a se Zemí. Když se to stane, tak Země vrhá svůj stín na Měsíc. Kruhovitosti zemského stínu na Měsíci si komentoval Aristoteles takže to bylo známo přinejmenším od 4. století př. Kr. Nová je schopnost lidstva zaznamenat tento stín s tak velkým dynamickým rozsahem (HDR). Na tomto HDR kompozitu z částečného zatmění Měsíce minulý týden je zkombinováno 15 snímků a zahrnuje expozice od 1/400 s, takže nejsou přeexponované nejjasnější části a také 5 s, aby vynikla ta nejslabší část. Nejslabší část je uvnitř zemské umbry a není zcela tmavá, protože se světlo při průchodu zemskou atmosférou láme na Měsíc. Příští úplné zatmění Měsíce nastane v květnu 2021.
Poznámka překladatele: V anglosaské tradici mají úplňky během roku různá jména.

Částečné zatmění Měsíce v červenci 2019: Některé pamětihodné snímky zaslané do APODu

Seznam odkazů v popisu

  1. TimeAndDate.com: July: Buck Moon
  2. NASA: Eclipse Perspective: What Would an Astronaut See from the Moon?
  3. NASA: Sun - Our star
  4. NASA: Earth
  5. APOD: 2013-05-24 Housenkový Měsíc
  6. Wikipedia: Aristotle
  7. Aps.org: June, ca. 240 B.C. Eratosthenes Measures the Earth
  8. Wikipedia: 4th_century_BC
  9. APOD: 2019-07-18 Zatmělý Měsíc a hora
  10. NASA: Lunar Eclipses: Past and Future
  11. APOD: 2019-01-26 Umbra Země
  12. Wordpress.com: ameliacarruthers: kočka ve tmě
  13. EarthSky.org: Why does moon in total eclipse look red?
  14. APOD: 2014-08-03 Temný raketoplán se přibližuje
  15. APOD: 2019-07-17 Apollo 11: Sestup a přistání na Měsíc
  16. APOD: 2019-01-20 Video úplného zatmění Měsíce
  17. NASA: LUNAR ECLIPSES: 2021 - 2030

Štítky: Lunární zatmění, Sférická Země, Buck Moon


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »