Spirální galaxie NGC 3370 se co do velikosti a celkového tvaru podobá naší vlastní Mléčné dráze a nachází se asi 100 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Lva. Kamera ACS (Advanced Camera for Surveys) Hubblova kosmického dalekohledu zachytila tuto velkou krásnou galaxii, která je...
Spirální galaxie NGC 3370 je co do velikosti a celkového vzhledu podobná naší vlastní Mléčné dráze a nachází se asi 100 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Lva (Leo). Kamera Advanced Camera for Surveys Hubblova kosmického dalekohledu ji zde zachytila do skvělých podrobností jako velkou,...
Spirální galaxie NGC 3370 se velikostí a celkovým tvarem podobá naší Mléčné dráze a leží asi 100 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Lva (Leo). Pozornost přitahuje velká, tváří přivrácená spirální galaxie, zde zachycená do jedinečných podrobností kamerou Advanced Camera for Surveys na...
Spirální galaxie NGC 3370 se co do velikosti a celkového tvaru podobá naší vlastní Mléčné dráze a nachází se asi 100 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Lva. Kamera ACS (Advanced Camera for Surveys) Hubblova kosmického dalekohledu zachytila tuto velkou krásnou galaxii, která je...
Spirální galaxie NGC 3370 je co do velikosti a celkového vzhledu podobná naší vlastní Mléčné dráze a nachází se asi 100 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Lva (Leo). Kamera Advanced Camera for Surveys Hubblova kosmického dalekohledu ji zde zachytila do skvělých podrobností jako velkou,...
Spirální galaxie NGC 3370 se velikostí a celkovým tvarem podobá naší Mléčné dráze a leží asi 100 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Lva (Leo). Pozornost přitahuje velká, tváří přivrácená spirální galaxie, zde zachycená do jedinečných podrobností kamerou Advanced Camera for Surveys na...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.
