Druhá nejjasnější trpasličí planeta v Kuiperově pásu se oficiálně jmenuje Makemake, ale její objevitelé jí nejprve říkali "Easterbunny", neboli velikonoční zajíček. Na tomto astronomickém snímku složeném z obrazových dat z 29. a 30. června je tento svět ledu vidět dvakrát vedle jasné spirální...
Na teleskopickém snímku z dobře učesaného souhvězdí Vlasů Bereniky (Coma Berenices) jsou paprsčité hvězdy a zvláštní galaxie. Hvězdy v popředí jsou dost jasné, aby mohly ukázat paprsky, takže jsou uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy. Ovšem ty dvě výrazné galaxie leží daleko za tou naší...
Zde je sestaven výtečný výběr vesmírných ostrovů. Shora vlevo až dolů vpravo jsou nádherné, ale vzdálené galaxie M61, NGC 4449, NGC 4725, NGC 5068, NGC 5247, a NGC 5775/5774. Většina jsou spirální galaxie, více nebo méně jako naše vlastní Mléčná dráha. Barevné snímky ukazují zřetelné...
Zde je ukázána pestrá kolekce vesmírných ostrovů. Postupujeme-li od levého horního obrázku k pravému spodnímu, vidíme půvabné, ale vzdálené galaxie M61, NGC 4449, NGC 4725, NGC 5068, NGC 5247, a NGC 5775/5774. Většina z nich jsou spirální galaxie více či méně podobné naší Mléčné dráze. Barevné...
Druhá nejjasnější trpasličí planeta v Kuiperově pásu se oficiálně jmenuje Makemake, ale její objevitelé jí nejprve říkali "Easterbunny", neboli velikonoční zajíček. Na tomto astronomickém snímku složeném z obrazových dat z 29. a 30. června je tento svět ledu vidět dvakrát vedle jasné spirální...
Na teleskopickém snímku z dobře učesaného souhvězdí Vlasů Bereniky (Coma Berenices) jsou paprsčité hvězdy a zvláštní galaxie. Hvězdy v popředí jsou dost jasné, aby mohly ukázat paprsky, takže jsou uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy. Ovšem ty dvě výrazné galaxie leží daleko za tou naší...
Zde je sestaven výtečný výběr vesmírných ostrovů. Shora vlevo až dolů vpravo jsou nádherné, ale vzdálené galaxie M61, NGC 4449, NGC 4725, NGC 5068, NGC 5247, a NGC 5775/5774. Většina jsou spirální galaxie, více nebo méně jako naše vlastní Mléčná dráha. Barevné snímky ukazují zřetelné...
Zde je ukázána pestrá kolekce vesmírných ostrovů. Postupujeme-li od levého horního obrázku k pravému spodnímu, vidíme půvabné, ale vzdálené galaxie M61, NGC 4449, NGC 4725, NGC 5068, NGC 5247, a NGC 5775/5774. Většina z nich jsou spirální galaxie více či méně podobné naší Mléčné dráze. Barevné...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.
