Na mozaice z kamery Mast Cam marsovského vozítka Curiosity je v popředí vidět zvětralé a vrstevnaté průčelí hory Mount Mercou. Mozaika z 21 jednotlivých snímků byla pořízena 19. března těsně po západu Slunce, 3063. marťanského dne průzkumu Rudé planety vozítkem Curiosity. Za marťanského soumraku ve...
Tmavou oblohou letní půlnoční švédské noci se vlní sluneční světlo jako noční svítící oblaka, která vypadají, jako by napodobovala řeku pod nimi. Tato sezónní mračna jsou za letních měsíců ve vysokých šířkách často vidět. Jsou též známá jako polární mezosférická mračna a vznikají, když vodní...
Tato panoramatická noční scéna z 8. června míří nad moskevský obzor z vrcholu hlavní budovy Lomonosovy Moskevské státní univerzity. Na ztemnělé obloze jsou vidět perleťová mračna. Ledová oblaka na samé hranici vesmíru asi 80 km vysoko nad Zemí stále odrážejí sluneční světlo i když z...
Perleťová nebo noční svítící oblaka se nacházejí skoro na hranici vesmíru. Ledová mračna mohou i z výše asi 80 kilometrů na povrchem Země stále odrážet sluneční světlo a to dokonce i když je Slunce samotné při pohledu ze země pod obzorem. Tato mračna průsvitného vzhledu se obvykle vyskytují...
Noční svítící mraky se nacházejí na samé hranici vesmíru. Z výšky asi 80 kilometrů nad zemským povrchem mohou ledová oblaka stále ještě odrážet sluneční světlo, dokonce i když je Slunce samotné při pohledu ze země pod obzorem. Obvykle se vyskytují ve vysokých šířkách v letních měsících, jsou...
Na mozaice z kamery Mast Cam marsovského vozítka Curiosity je v popředí vidět zvětralé a vrstevnaté průčelí hory Mount Mercou. Mozaika z 21 jednotlivých snímků byla pořízena 19. března těsně po západu Slunce, 3063. marťanského dne průzkumu Rudé planety vozítkem Curiosity. Za marťanského soumraku ve...
Tmavou oblohou letní půlnoční švédské noci se vlní sluneční světlo jako noční svítící oblaka, která vypadají, jako by napodobovala řeku pod nimi. Tato sezónní mračna jsou za letních měsíců ve vysokých šířkách často vidět. Jsou též známá jako polární mezosférická mračna a vznikají, když vodní...
Tato panoramatická noční scéna z 8. června míří nad moskevský obzor z vrcholu hlavní budovy Lomonosovy Moskevské státní univerzity. Na ztemnělé obloze jsou vidět perleťová mračna. Ledová oblaka na samé hranici vesmíru asi 80 km vysoko nad Zemí stále odrážejí sluneční světlo i když z...
Perleťová nebo noční svítící oblaka se nacházejí skoro na hranici vesmíru. Ledová mračna mohou i z výše asi 80 kilometrů na povrchem Země stále odrážet sluneční světlo a to dokonce i když je Slunce samotné při pohledu ze země pod obzorem. Tato mračna průsvitného vzhledu se obvykle vyskytují...
Noční svítící mraky se nacházejí na samé hranici vesmíru. Z výšky asi 80 kilometrů nad zemským povrchem mohou ledová oblaka stále ještě odrážet sluneční světlo, dokonce i když je Slunce samotné při pohledu ze země pod obzorem. Obvykle se vyskytují ve vysokých šířkách v letních měsících, jsou...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
