Na mozaice z kamery Mast Cam marsovského vozítka Curiosity je v popředí vidět zvětralé a vrstevnaté průčelí hory Mount Mercou. Mozaika z 21 jednotlivých snímků byla pořízena 19. března těsně po západu Slunce, 3063. marťanského dne průzkumu Rudé planety vozítkem Curiosity. Za marťanského soumraku ve...
Tmavou oblohou letní půlnoční švédské noci se vlní sluneční světlo jako noční svítící oblaka, která vypadají, jako by napodobovala řeku pod nimi. Tato sezónní mračna jsou za letních měsíců ve vysokých šířkách často vidět. Jsou též známá jako polární mezosférická mračna a vznikají, když vodní...
Tato panoramatická noční scéna z 8. června míří nad moskevský obzor z vrcholu hlavní budovy Lomonosovy Moskevské státní univerzity. Na ztemnělé obloze jsou vidět perleťová mračna. Ledová oblaka na samé hranici vesmíru asi 80 km vysoko nad Zemí stále odrážejí sluneční světlo i když z...
Perleťová nebo noční svítící oblaka se nacházejí skoro na hranici vesmíru. Ledová mračna mohou i z výše asi 80 kilometrů na povrchem Země stále odrážet sluneční světlo a to dokonce i když je Slunce samotné při pohledu ze země pod obzorem. Tato mračna průsvitného vzhledu se obvykle vyskytují...
Noční svítící mraky se nacházejí na samé hranici vesmíru. Z výšky asi 80 kilometrů nad zemským povrchem mohou ledová oblaka stále ještě odrážet sluneční světlo, dokonce i když je Slunce samotné při pohledu ze země pod obzorem. Obvykle se vyskytují ve vysokých šířkách v letních měsících, jsou...
Na mozaice z kamery Mast Cam marsovského vozítka Curiosity je v popředí vidět zvětralé a vrstevnaté průčelí hory Mount Mercou. Mozaika z 21 jednotlivých snímků byla pořízena 19. března těsně po západu Slunce, 3063. marťanského dne průzkumu Rudé planety vozítkem Curiosity. Za marťanského soumraku ve...
Tmavou oblohou letní půlnoční švédské noci se vlní sluneční světlo jako noční svítící oblaka, která vypadají, jako by napodobovala řeku pod nimi. Tato sezónní mračna jsou za letních měsíců ve vysokých šířkách často vidět. Jsou též známá jako polární mezosférická mračna a vznikají, když vodní...
Tato panoramatická noční scéna z 8. června míří nad moskevský obzor z vrcholu hlavní budovy Lomonosovy Moskevské státní univerzity. Na ztemnělé obloze jsou vidět perleťová mračna. Ledová oblaka na samé hranici vesmíru asi 80 km vysoko nad Zemí stále odrážejí sluneční světlo i když z...
Perleťová nebo noční svítící oblaka se nacházejí skoro na hranici vesmíru. Ledová mračna mohou i z výše asi 80 kilometrů na povrchem Země stále odrážet sluneční světlo a to dokonce i když je Slunce samotné při pohledu ze země pod obzorem. Tato mračna průsvitného vzhledu se obvykle vyskytují...
Noční svítící mraky se nacházejí na samé hranici vesmíru. Z výšky asi 80 kilometrů nad zemským povrchem mohou ledová oblaka stále ještě odrážet sluneční světlo, dokonce i když je Slunce samotné při pohledu ze země pod obzorem. Obvykle se vyskytují ve vysokých šířkách v letních měsících, jsou...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628
