Daleko na jižní obloze uvnitř souhvězdí Mečouna (Dorado) se ve vzdálenosti asi 40 miliónů světelných roků nachází galaxie NGC 1947. V jasných centrálních oblastech této pekuliární galaxie jsou proti světlu hvězd v siluetě vidět neprůhledná vlákna kosmického prachu. Na rozdíl od rotace hvězd,...
Co drží filamenty s touto galaxií? Filamenty v NGC 1275 přetrvávají dokonce i zmatky galaktických srážek, které by je měly zničit. Zaprvé, aktivní galaxie NGC 1275 je centrální, dominantní člen velké a poměrně blízké Kupy galaxií v Perseu. Tato aktivní galaxie vypadá ve viditelných vlnových...
Proskakuje tato galaxie skrz obří prstenec hvězd? Asi ne. I když přesná dynamika za tímto snímkem je dosud nejasná, tak jasné je, že galaxie NGC 7714 na snímku byla protažena a zkroucena při nedávné srážce se sousední galaxií. Tím menším sousedem je NGC 7715, už mimo snímek vlevo a...
NGC 2685 je potvrzená jako galaxie s polárním prstencem, což je vzácný typ galaxie s hvězdami, plynem a prachem, který obíhá v prstenci kolmo na rovinu plochého galaktického disku. Taková bizarní konfigurace by mohla být způsobena náhodným zachycením materiálu z jiné galaxie galaktickým...
Na tomto pozoruhodném kosmickém portrétu z Hubblova archívu jsou vidět dvě velké galaxie ve srážce, které se dotýkají spirálními rameny. Tento pár je zaznamenán v atlasu pekuliárních galaxií Haltona Arpa jako Arp 272, nebo je též znám pod označeními NGC 6050 ve středu a IC 1179 vpravo...
Na tomto pohledu z Hubblova kosmického dalekohledu jsou vidět dvě velké galaxie ve srážce s přilehlými rameny jako součást série kosmických snímků zveřejněných na oslavu 18. výročí Hubbla. Tento pár je zachycený v Atlasu pekuliárních galaxií od astronoma Haltona Arpa jako Arp 272, jinak je též...
NGC 2685 je potvrzená galaxie s polárním prstencem, vzácný typ galaxie s hvězdami, plynem a prachem, který obíhá v prstenci kolmo na rovinu plochého galaktického disku. Bizardní konfigurace by mohla být způsobena náhodným zachycením materiálu z jiné galaxie diskovou galaxií, kdy se zachycené...
Proč je pekuliární galaxie Centaurus A tak zaprášená? Cen A se vyznačuje dramatickými prachovými pásy, které běží středem galaxie. Tyto prachové pásy jsou tak tlusté, že ve viditelném světle skoro úplně zastírají střed galaxie. Toto je zvláště neobvyklé, jelikož červené hvězdy a okrouhlé...
Daleko na jižní obloze uvnitř souhvězdí Mečouna (Dorado) se ve vzdálenosti asi 40 miliónů světelných roků nachází galaxie NGC 1947. V jasných centrálních oblastech této pekuliární galaxie jsou proti světlu hvězd v siluetě vidět neprůhledná vlákna kosmického prachu. Na rozdíl od rotace hvězd,...
Co drží filamenty s touto galaxií? Filamenty v NGC 1275 přetrvávají dokonce i zmatky galaktických srážek, které by je měly zničit. Zaprvé, aktivní galaxie NGC 1275 je centrální, dominantní člen velké a poměrně blízké Kupy galaxií v Perseu. Tato aktivní galaxie vypadá ve viditelných vlnových...
Proskakuje tato galaxie skrz obří prstenec hvězd? Asi ne. I když přesná dynamika za tímto snímkem je dosud nejasná, tak jasné je, že galaxie NGC 7714 na snímku byla protažena a zkroucena při nedávné srážce se sousední galaxií. Tím menším sousedem je NGC 7715, už mimo snímek vlevo a...
NGC 2685 je potvrzená jako galaxie s polárním prstencem, což je vzácný typ galaxie s hvězdami, plynem a prachem, který obíhá v prstenci kolmo na rovinu plochého galaktického disku. Taková bizarní konfigurace by mohla být způsobena náhodným zachycením materiálu z jiné galaxie galaktickým...
Na tomto pozoruhodném kosmickém portrétu z Hubblova archívu jsou vidět dvě velké galaxie ve srážce, které se dotýkají spirálními rameny. Tento pár je zaznamenán v atlasu pekuliárních galaxií Haltona Arpa jako Arp 272, nebo je též znám pod označeními NGC 6050 ve středu a IC 1179 vpravo...
Na tomto pohledu z Hubblova kosmického dalekohledu jsou vidět dvě velké galaxie ve srážce s přilehlými rameny jako součást série kosmických snímků zveřejněných na oslavu 18. výročí Hubbla. Tento pár je zachycený v Atlasu pekuliárních galaxií od astronoma Haltona Arpa jako Arp 272, jinak je též...
NGC 2685 je potvrzená galaxie s polárním prstencem, vzácný typ galaxie s hvězdami, plynem a prachem, který obíhá v prstenci kolmo na rovinu plochého galaktického disku. Bizardní konfigurace by mohla být způsobena náhodným zachycením materiálu z jiné galaxie diskovou galaxií, kdy se zachycené...
Proč je pekuliární galaxie Centaurus A tak zaprášená? Cen A se vyznačuje dramatickými prachovými pásy, které běží středem galaxie. Tyto prachové pásy jsou tak tlusté, že ve viditelném světle skoro úplně zastírají střed galaxie. Toto je zvláště neobvyklé, jelikož červené hvězdy a okrouhlé...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmickú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
