Planetární mlhovina Jones-Emberson 1 je rubáš umírající hvězdy podobné Slunci. Nachází se asi 1600 světelných roků od Země v ostrovidném souhvězdí Rysa (Lynx). Rozpínající se zbytek atmosféry umírající hvězdy o rozměru asi 4 světelné roky byl odvržen do mezihvězdného prostoru, protože centrální...
Planetární mlhovina Jones-Emberson 1 je záhrobní rubáš umírající, Slunci podobné hvězdy. Nachází se zhruba 1600 světelných roků od Země v souhvězdí ostrovidného Rysa (Lynx). Tento rozpínající se zbytek atmosféry umírající hvězdy o průměru asi 4 světelné roky byl odhozen do mezihvězdného prostoru,...
Je to čím se stane naše Slunce? Dost možná. Ta bublina expandujícího plynu na snímku nahoře je planetární mlhovina PK 164 +31.1, zbytek atmosféry Slunci podobné hvězdy, která byla odvržena, když byly vyčerpány poslední zbytky vodíku pro nukleární fúzi v jádru. Poblíž středu mlhoviny je...
Planetární mlhovina Jones-Emberson 1 je rubáš umírající hvězdy podobné Slunci. Nachází se asi 1600 světelných roků od Země v ostrovidném souhvězdí Rysa (Lynx). Rozpínající se zbytek atmosféry umírající hvězdy o rozměru asi 4 světelné roky byl odvržen do mezihvězdného prostoru, protože centrální...
Planetární mlhovina Jones-Emberson 1 je záhrobní rubáš umírající, Slunci podobné hvězdy. Nachází se zhruba 1600 světelných roků od Země v souhvězdí ostrovidného Rysa (Lynx). Tento rozpínající se zbytek atmosféry umírající hvězdy o průměru asi 4 světelné roky byl odhozen do mezihvězdného prostoru,...
Je to čím se stane naše Slunce? Dost možná. Ta bublina expandujícího plynu na snímku nahoře je planetární mlhovina PK 164 +31.1, zbytek atmosféry Slunci podobné hvězdy, která byla odvržena, když byly vyčerpány poslední zbytky vodíku pro nukleární fúzi v jádru. Poblíž středu mlhoviny je...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
