Tmavou oblohou letní půlnoční švédské noci se vlní sluneční světlo jako noční svítící oblaka, která vypadají, jako by napodobovala řeku pod nimi. Tato sezónní mračna jsou za letních měsíců ve vysokých šířkách často vidět. Jsou též známá jako polární mezosférická mračna a vznikají, když vodní...
Tato panoramatická noční scéna z 8. června míří nad moskevský obzor z vrcholu hlavní budovy Lomonosovy Moskevské státní univerzity. Na ztemnělé obloze jsou vidět perleťová mračna. Ledová oblaka na samé hranici vesmíru asi 80 km vysoko nad Zemí stále odrážejí sluneční světlo i když z...
Perleťová nebo noční svítící oblaka se nacházejí skoro na hranici vesmíru. Ledová mračna mohou i z výše asi 80 kilometrů na povrchem Země stále odrážet sluneční světlo a to dokonce i když je Slunce samotné při pohledu ze země pod obzorem. Tato mračna průsvitného vzhledu se obvykle vyskytují...
Noční svítící mraky se nacházejí na samé hranici vesmíru. Z výšky asi 80 kilometrů nad zemským povrchem mohou ledová oblaka stále ještě odrážet sluneční světlo, dokonce i když je Slunce samotné při pohledu ze země pod obzorem. Obvykle se vyskytují ve vysokých šířkách v letních měsících, jsou...
Tmavou oblohou letní půlnoční švédské noci se vlní sluneční světlo jako noční svítící oblaka, která vypadají, jako by napodobovala řeku pod nimi. Tato sezónní mračna jsou za letních měsíců ve vysokých šířkách často vidět. Jsou též známá jako polární mezosférická mračna a vznikají, když vodní...
Tato panoramatická noční scéna z 8. června míří nad moskevský obzor z vrcholu hlavní budovy Lomonosovy Moskevské státní univerzity. Na ztemnělé obloze jsou vidět perleťová mračna. Ledová oblaka na samé hranici vesmíru asi 80 km vysoko nad Zemí stále odrážejí sluneční světlo i když z...
Perleťová nebo noční svítící oblaka se nacházejí skoro na hranici vesmíru. Ledová mračna mohou i z výše asi 80 kilometrů na povrchem Země stále odrážet sluneční světlo a to dokonce i když je Slunce samotné při pohledu ze země pod obzorem. Tato mračna průsvitného vzhledu se obvykle vyskytují...
Noční svítící mraky se nacházejí na samé hranici vesmíru. Z výšky asi 80 kilometrů nad zemským povrchem mohou ledová oblaka stále ještě odrážet sluneční světlo, dokonce i když je Slunce samotné při pohledu ze země pod obzorem. Obvykle se vyskytují ve vysokých šířkách v letních měsících, jsou...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,
mobilovka byla o pár minut dříve možná barevnější ale dám tuto ze stativu 26.02. 2026 18:53 dosahovalo přibližně k Betelgeuse
