Tmavou oblohou letní půlnoční švédské noci se vlní sluneční světlo jako noční svítící oblaka, která vypadají, jako by napodobovala řeku pod nimi. Tato sezónní mračna jsou za letních měsíců ve vysokých šířkách často vidět. Jsou též známá jako polární mezosférická mračna a vznikají, když vodní...
Tato panoramatická noční scéna z 8. června míří nad moskevský obzor z vrcholu hlavní budovy Lomonosovy Moskevské státní univerzity. Na ztemnělé obloze jsou vidět perleťová mračna. Ledová oblaka na samé hranici vesmíru asi 80 km vysoko nad Zemí stále odrážejí sluneční světlo i když z...
Perleťová nebo noční svítící oblaka se nacházejí skoro na hranici vesmíru. Ledová mračna mohou i z výše asi 80 kilometrů na povrchem Země stále odrážet sluneční světlo a to dokonce i když je Slunce samotné při pohledu ze země pod obzorem. Tato mračna průsvitného vzhledu se obvykle vyskytují...
Noční svítící mraky se nacházejí na samé hranici vesmíru. Z výšky asi 80 kilometrů nad zemským povrchem mohou ledová oblaka stále ještě odrážet sluneční světlo, dokonce i když je Slunce samotné při pohledu ze země pod obzorem. Obvykle se vyskytují ve vysokých šířkách v letních měsících, jsou...
Tmavou oblohou letní půlnoční švédské noci se vlní sluneční světlo jako noční svítící oblaka, která vypadají, jako by napodobovala řeku pod nimi. Tato sezónní mračna jsou za letních měsíců ve vysokých šířkách často vidět. Jsou též známá jako polární mezosférická mračna a vznikají, když vodní...
Tato panoramatická noční scéna z 8. června míří nad moskevský obzor z vrcholu hlavní budovy Lomonosovy Moskevské státní univerzity. Na ztemnělé obloze jsou vidět perleťová mračna. Ledová oblaka na samé hranici vesmíru asi 80 km vysoko nad Zemí stále odrážejí sluneční světlo i když z...
Perleťová nebo noční svítící oblaka se nacházejí skoro na hranici vesmíru. Ledová mračna mohou i z výše asi 80 kilometrů na povrchem Země stále odrážet sluneční světlo a to dokonce i když je Slunce samotné při pohledu ze země pod obzorem. Tato mračna průsvitného vzhledu se obvykle vyskytují...
Noční svítící mraky se nacházejí na samé hranici vesmíru. Z výšky asi 80 kilometrů nad zemským povrchem mohou ledová oblaka stále ještě odrážet sluneční světlo, dokonce i když je Slunce samotné při pohledu ze země pod obzorem. Obvykle se vyskytují ve vysokých šířkách v letních měsících, jsou...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 6. do 5. 7. 2026. Měsíc bude v úplňku. Na večerní obloze svítí už pouze Venuše. Ráno je stále výš Saturn a velmi nízko na obloze se potkají Mars a Uran. Na Slunci jsou velké skvrny. Zemi míjí větší blízkozemní planetka. Do volného kosmu mají vystoupit z ISS astronauti Williams a Meir(ová). Před 110 lety se narodila československá astronomka Ludmila Pajdušáková. Před 10 lety začala u Jupiteru pracovat sonda Juno.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
