Kulové hvězdokupy jsou velice zajímavými útvary v dalekém halu naší Galaxie, ale i v galaxiích jiných. Tato seskupení velice starých hvězd se stále poněkud vzpírají pokusům o vysvětlení. Simone Recchi z ASU společně s dalšími kolegy z Oddělení galaxií a planetárních systémů s pomocí numerických...
Proč má tato hvězda tak málo těžkých prvků? Hvězdy zrozené v generaci našeho Slunce mají ve svých atmosférách očekávanou hojnost prvků těžších než vodík a hélium. Hvězdy zrozené v generacích před naším Sluncem, hvězdy populace II, vytvořily většinu těžkých prvků, které jsou dnes kolem nás...
Z čeho byly první první hvězdy? Zdá se, že žádné známé hvězdy se neskládají z opravdu prvotního plynu. Všechny hvězdy okolo nás mají příliš mnoho těžkých prvků. Naše vlastní Slunce se považuje za hvězdu třetí generace. Hodně hvězd druhé generace lze spatřit v kulových hvězdokupách. ...
Kulové hvězdokupy jsou velice zajímavými útvary v dalekém halu naší Galaxie, ale i v galaxiích jiných. Tato seskupení velice starých hvězd se stále poněkud vzpírají pokusům o vysvětlení. Simone Recchi z ASU společně s dalšími kolegy z Oddělení galaxií a planetárních systémů s pomocí numerických...
Proč má tato hvězda tak málo těžkých prvků? Hvězdy zrozené v generaci našeho Slunce mají ve svých atmosférách očekávanou hojnost prvků těžších než vodík a hélium. Hvězdy zrozené v generacích před naším Sluncem, hvězdy populace II, vytvořily většinu těžkých prvků, které jsou dnes kolem nás...
Z čeho byly první první hvězdy? Zdá se, že žádné známé hvězdy se neskládají z opravdu prvotního plynu. Všechny hvězdy okolo nás mají příliš mnoho těžkých prvků. Naše vlastní Slunce se považuje za hvězdu třetí generace. Hodně hvězd druhé generace lze spatřit v kulových hvězdokupách. ...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
