Ve středu víru horkého plynu je nejspíš bestie, která nikdy nebyla přímo vidět: černá díra. Studium jasného světla, které emituje vířící plyn, často ukazuje nejen na přítomnost černé díry, ale i na její atributy. Například plyn kolem GRO J1655-40 vykazuje neobvyklé mihotání s frekvencí...
Ve středu víru žhavého plynu je nejspíš něco, co jsme ještě nikdy přímo neviděli: černá díra. Studium jasného světla emitovaného vířícím plynem často nejenom že indikuje přítomnost černé díry, ale také její vlastnosti. U plynu kolem GRO J1655-40 bylo například nalezeno neobvyklé...
Ve středu víru horkého plynu je asi něco, co jsme nikdy přímo neviděli: černá díra. Studium jasného světla emitovaného vířícím plynem často ukazuje nejen na přítomnost černé díry, ale také na její atributy. Například u plynu kolem GRO J1655-40 se zjistilo neobvyklé mihotání 450 krát za...
Ve středu kroužícího víru horkého plynu je pravděpodobně objekt, který nebyl nikdy spatřen přímo: černá díra. Studie jasného světla vyzařovaného vířícím plynem často ukazují nejen na přítomnost černé díry, ale také jejích vlastností. Například u plynu obklopujícím GRO J1655-40...
Ve středu víru horkého plynu je nejspíš bestie, která nikdy nebyla přímo vidět: černá díra. Studium jasného světla, které emituje vířící plyn, často ukazuje nejen na přítomnost černé díry, ale i na její atributy. Například plyn kolem GRO J1655-40 vykazuje neobvyklé mihotání s frekvencí...
Ve středu víru žhavého plynu je nejspíš něco, co jsme ještě nikdy přímo neviděli: černá díra. Studium jasného světla emitovaného vířícím plynem často nejenom že indikuje přítomnost černé díry, ale také její vlastnosti. U plynu kolem GRO J1655-40 bylo například nalezeno neobvyklé...
Ve středu víru horkého plynu je asi něco, co jsme nikdy přímo neviděli: černá díra. Studium jasného světla emitovaného vířícím plynem často ukazuje nejen na přítomnost černé díry, ale také na její atributy. Například u plynu kolem GRO J1655-40 se zjistilo neobvyklé mihotání 450 krát za...
Ve středu kroužícího víru horkého plynu je pravděpodobně objekt, který nebyl nikdy spatřen přímo: černá díra. Studie jasného světla vyzařovaného vířícím plynem často ukazují nejen na přítomnost černé díry, ale také jejích vlastností. Například u plynu obklopujícím GRO J1655-40...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
